Šklebivec přímý
Šklebivec přímý (Misopates orontium) je jednoletá, planě rostoucí rostlina, jediný druh rodu šklebivec, který se v české přírodě vyskytuje; je chudě rozšířen a je považován za ohrožený vyhynutím. V minulosti byl pod jménem hledík menší součásti rodu hledík.
Šklebivec přímý | |
---|---|
Šklebivec přímý (Misopates orontium) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | jitrocelovité (Plantaginaceae) |
Rod | šklebivec (Misopates) |
Binomické jméno | |
Misopates orontium (L.) Raf., 1840 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Výskyt
Původ šklebivce přímého je třeba hledat ve Středozemí, odkud se rozšířil téměř do celé Evropy, na Blízký východ, do Střední Asie a do severních oblastí Indie. Druhotně byl zavlečen i do Severní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland. Již ve středověku se dostal do přírody Střední Evropy, kde roste v teplejších nížinných oblastech.
Počátkem 20. století byl šklebivec přímý považován za teplomilný polní plevel, v současnosti se s ním v České republice můžeme (jako s ohroženou rostlinou) setkat jen vzácně ve středních Čechách a na střední a jižní Moravě. Je typickou rostlinou rostoucí na polích, úhorech a na místech s narušenou vegetací. Obvykle se nachází na výslunných místech v půdách lehkých, poměrně suchých a chudých na dusík.
Popis
Jednoletá rostlina s přímou, hranatou lodyhou dorůstající do výše 20 až 50 cm, která bývá ve spodní části lysá a v horní chlupatá. Jen chudě rozvětvená lodyha je řídce porostlá krátce řapíkatými listy, ve spodní části jsou ve tříčetných přeslenech a v horní rostou střídavě. Podlouhlé až čárkovité listové čepele bývají dlouhé 20 až 50 mm a široké jen do 7 mm.
V horní části lodyhy jsou listům podobné listeny, stejně dlouhé nebo delší než oboupohlavné květy, z jejich úžlabí vyrůstají květy na krátkých stopkách a vytvářejí řídké květenství koncový hrozen. Chlupatý květní kalich je dělený do pěti čárkovitých segmentů 1,5 až 2 cm dlouhých; je stejně dlouhý nebo i delší než koruna a v době zrání plodů se ještě prodlužuje. Dvoupyská chlupatá šklebivá koruna je 1 až 1,5 cm dlouhá a zbarvená bývá světle růžově nebo ojediněle bíle s tmavými žilkami. Koruna má horní pysk dvoulaločný a vzpřímený, dolní třílaločný pysk má boční laloky okrouhlé a odstávající, menší střední lalok je plytce vykrojený a v místě ústí korunního hrdla vypouklý. V koruně jsou čtyři dvoumocné tyčinky, z horního dvoupouzdrého semeníku vyrůstá ohnutá čnělka s dvoulaločnou bliznou. Kvete od června či července až do zámrazu, opylován je hmyzem nebo samosprašně. Ploidie druhu je 2n = 16.
Plodem je chlupatá, nafouklá, dvoupouzdrá tobolka otvírající se malými chlopněmi na vrcholu. Obsahuje 1 mm velká, hnědá, vejčitá, plochá, křídlatá semena mající zubatý okraj. Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny, která klíči na jaře až při vyšší půdní teplotě.
Význam
Jako plevelná rostlina roste nejčastěji v obilí, kde po posečení rychle obroste a na strništích znovu na podzim vykvete. Nevyskytuje se ale v takovém množství, aby škodila užitkovým rostlinám. Je nevhodnou rostlinou ke krmení, zvláště koně po spasení většího množství mají zažívací problémy.
Ohrožení
V posledním století se populace tohoto druhu, dříve plevelné rostliny, podstatně snížila. Byla silně postižena vlivem intenzifikace zemědělství, hlavně používáním dusíkatých hnojiv a herbicidů. Šklebivec přímý byl podle „Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2000“ (Procházka) považován za druh kriticky ohrožený (C1). V poslední době je však tato rostlina nalézána o něco častěji a podle „Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012“ (Grulich) je považován pouze za druh silně ohrožený (C2).[1][2][3][4][5][6][7]
Galerie
- Porost šklebivce přímého
- Listy a pupeny
- Květ
Odkazy
Reference
- DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Hledík menší, s. 175.
- HANZL, Martin. Natura Bohemica: Šklebivec přímý [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 17.11.2008 [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (česky)
- Databáze C1 rostlin: Šklebivec přímý [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (česky)
- POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Hledík menší [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2015-10-07]. S. 819. Dostupné online. (česky)
- MIŽÍK, Peter. BOTANY.cz: Šklebivec přímý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 09.07.2008 [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (česky)
- GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/2: Papulienka roľná [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1997 [cit. 2015-10-07]. S. 95–97. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. ISBN 80-224-0481-0. (slovensky)
- Wilde planten: Misopates orontium [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (nizozemsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu šklebivec přímý na Wikimedia Commons
- Taxon Antirrhinum orontium ve Wikidruzích
- Botanický ústav AV ČR – rozšíření šklebivce přímého v ČR