Houževnatec jedlý

Houževnatec jedlý (Lentinula edodes) známý též jako šiitake je jedlá houba původem z východní Asie. Ve světě je značně oblíbená pro své využití v kuchyni, hlavně v čínské a v dalších orientálních kuchyních. Dnes je již s úspěchem pěstována i mimo východní Asii.

Houževnatec jedlý
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďšpičkovité (Marasmiaceae)
Rodhouževnatec (Lentinula)
Binomické jméno
Lentinula edodes
(Berk.) Pegler
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jméno

Název Šiitake (椎茸) je přejatý z japonštiny, kde tento výraz znamená „houba rostoucí na šii“ (šii je strom rodu CastanopsisCastanopsis cuspidata z čeledi bukovitých). Číňané jí říkají xiānggū (voňavá houba) nebo dōnggū (zimní houba).

Popis

Šiitake se skládá z klobouku a třeně. Barva klobouku je světle hnědá až tmavě hnědá, většinou je zbarven nestejnoměrně a mívá bílé skvrny. Povrch klobouku je pokrytý šupinkami a může být nepravidelně rozpraskaný. Dorůstá do průměru 5–15 cm. Lupeny na spodní straně klobouku jsou u mladých hub krémové barvy, později jsou narůžovělé a mívají na sobě tmavší skvrnky. Třeň je kratší a vyskytují se na ní různé odstíny hnědé. Dužina houby je pevná a má bílou barvu.

Výskyt

Šiitake se přirozeně vyskytuje v teplém a vlhkém podnebí jihovýchodní Asie. Je to dřevokazná houba a roste po skupinách na rozkládajících se kmenech listnatých stromů, zejména šii, kaštanu, dubu, javoru, ambroně, buku, topolu, habru či moruše.

Pěstování

Poprvé bylo šiitake pěstováno v Číně před několika tisíci lety. Odtud se rozšířilo na Tchaj-wan a do Japonska. Japonci pěstovali houbu tak, že nařezané kmeny stromu šii položili vedle kmenů, na kterých již houba rostla, a spory se tak šířily do jejich nejbližšího okolí.[1] Houby šiitake jsou stále pěstovány v podmínkách podobných jejich přirozenému prostředí. Buď na substrátu nebo na dřevěných kmenech.

Houževnatec jedlý patří mezi nejrozšířeněji pěstované houby, tvoří až 25 % celkové roční produkce hub na celém světě. Jen produkce Japonska a Hongkongu činí 100 000 tun ročně. [2]

Použití v kuchyni

Šiitake má specifické, výrazné aroma a zvláštní, přirozeně nasládlou chuť. Zejména v kuchyni východní Asie se houby šiitake hojně využívají jak čerstvé, tak sušené. V Japonsku se často podávají v miso polévce a jako jedna z ingrediencí v různých vařených, smažených i dušených pokrmech. Rovněž v čínské kuchyni jsou častou přísadou zejména vegetariánských jídel.

Použití v léčení

Šiitake je přírodním zdrojem β-glukanů, díky čemuž má příznivé účinky na imunitní systém. Obsahuje taktéž eritadenin, který snižuje hladinu cholesterolu v krvi, a dále vitamíny B2, B6 a D, měď, selen, kyselinu pantothenovou, zinek a mangan. [3]

Výzkumy

Japonský lékař Kisaku Mori byl jedním z prvních vědců, kteří zkoumali obsah vitamínů a enzymů v šiitake a léčebné účinky této houby. Došel k závěrům, že houba šiitake je účinná při léčbě vysokého cholesterolu, překyselení, žaludečních vředů, žlučových kamenů, cukrovky či anémie. Od té doby proběhlo zejména v Japonsku více než 100 výzkumů zaměřených na šiitake a jeho účinky na zdraví, které potvrdily antivirové a antibiotické vlastnosti této houby, a také její schopnosti snižovat cholesterol. [4]

Odkazy

Reference

  1. 1930-, Chang, S. T. (Shu-ting),. Mushrooms : cultivation, nutritional value, medicinal effect, and environmental impact. 2. vyd. Boca Raton, Fla.: CRC Press 1 online resource (451 pages) s. ISBN 9780203492086. OCLC 57205166
  2. TEPLÍKOVÁ, J. Houby známé a exotické. 1. vyd. [s.l.]: Praha: Vyšehrad, 2004. ISBN 80-7021-762-6.
  3. VANOVSCHI, Vitalii. Mushrooms, raw, shiitake: nutritional value and analysis. www.nutritionvalue.org [online]. [cit. 2017-12-16]. Dostupné online.
  4. Shiitake - kdy může pomoci - SUPERIONHERBS.cz. SUPERIONHERBS.cz. 2016-02-15. Dostupné online [cit. 2017-12-16]. (česky)

Související články

  • Macutake (松茸, Tricholoma matsutake = syn. T. nauseosum)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.