Morušovník

Morušovník (Morus) je rod rostlin patřící do čeledi morušovníkovité (Moraceae), dožívající se i několika stovek let. Plodem morušovníku je ovoce nazývané moruše a tvarem velmi podobné ostružině. Jde o plodenství nažek uzavřených do zdužnatělého okvětí (u ostružiny mluvíme o souplodí peckoviček). Souplodí jsou tmavě fialová anebo bílá v případě druhu morušovník bílý (Morus alba). Moruše s tmavým zabarvením obsahují významné množství léčivého resveratrolu.

Morušovník
Ovoce morušovníku černého se podobá ostružině
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďmorušovníkovité (Moraceae)
Rodmorušovník (Morus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Morušovník černý v atlasu rostlin Wilhelma Otty Thomé z roku 1885
Plody morušovníku černého

Morušovníky jsou ovocné stromy, které – měřeno českými klimatickými podmínkami – jsou pěstovány zejména v teplých a úrodných oblastech (doporučované jsou především vinorodé oblasti), ale existuje řada příkladů, že přežijí i tuhé zimy v oblastech chladnějších (např. v Česku i v Ostravě nebo v Trutnově). Na českém území jsou známé již dlouhou dobu a místy se pěstují již po staletí a oteplování klimatu značně usnadňuje jejich šíření v Evropě.

Historie

V jižní Evropě byly plody známé a sklízené již od antického starověku. Na území českých zemí jsou semínka moruší archeologickými nálezy doložena ze středověku, z nové doby jsou doklady například z poloviny 19. století z Prahy, kde byly morušové háje vysazeny jednak podél promenády na šancích, a dále na Petříně, tam se jim tak dařilo, že se úroda sklízela dvakrát ročně[1].

Současnost

V současnosti se moruše v Česku pěstují kromě pražské botanické zahrady například v Ostravě nebo v Trutnově. V české krajině najdeme spíše starší stromy, ve srovnání s jabloněmi jde o velmi málo vysazovaný ovocný strom. Oteplování klimatu ovšem značně usnadňuje šíření morušovníku v Evropě.

Použití

Ovoce

Plody morušovníku (druhů Morus nigra, Morus rubra a Morus alba) zvané moruše jsou jedlé a velmi chutné ovoce, v Evropě kdysi velmi oblíbené, nyní pozapomenuté. Jsou příjemně sladké a šťavnaté, dozrávají postupně během několika týdnů a nemohou být tedy sklizeny z jednoho stromu najednou. Konzumují se především černé plody morušovníku černého, bílé plody z morušovníku bílého jsou sice jedlé, avšak nemají natolik atraktivní chuť. Z plodů se vyrábí sirup nebo čaj, který se používá i v léčitelství.

Hedvábí

Morušovník je od dávné minulosti používán k výrobě pravého hedvábí. Listy morušovníku jsou jedinou potravou housenky motýla bource morušového a mají tedy nezastupitelný význam při výrobě přírodního hedvábí.

Dřevo a okrasné stromy

V Japonsku se užívá dřevo morušovníku k výrobě speciálních soudků a v Turecku k výrobě hudebních nástrojů. Některé druhy lze použít jako okrasné rostliny. Je to efektní solitéra.[2]

Druhy

Odkazy

Reference

  1. Gustav Thormund Legis-Glückselig, Miniaturgemälde von Prag, neuester Prager Wegweiser. Prag 1853, strana 10; dostupné online na: www.kramerius.nkp.cz
  2. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 2.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.