Morušovník
Morušovník (Morus) je rod rostlin patřící do čeledi morušovníkovité (Moraceae), dožívající se i několika stovek let. Plodem morušovníku je ovoce nazývané moruše a tvarem velmi podobné ostružině. Jde o plodenství nažek uzavřených do zdužnatělého okvětí (u ostružiny mluvíme o souplodí peckoviček). Souplodí jsou tmavě fialová anebo bílá v případě druhu morušovník bílý (Morus alba). Moruše s tmavým zabarvením obsahují významné množství léčivého resveratrolu.
 Morušovník | |
|---|---|
 Ovoce morušovníku černého se podobá ostružině | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | morušovníkovité (Moraceae) |
| Rod | morušovník (Morus) L., 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Morušovníky jsou ovocné stromy, které – měřeno českými klimatickými podmínkami – jsou pěstovány zejména v teplých a úrodných oblastech (doporučované jsou především vinorodé oblasti), ale existuje řada příkladů, že přežijí i tuhé zimy v oblastech chladnějších (např. v Česku i v Ostravě nebo v Trutnově). Na českém území jsou známé již dlouhou dobu a místy se pěstují již po staletí a oteplování klimatu značně usnadňuje jejich šíření v Evropě.
Historie
V jižní Evropě byly plody známé a sklízené již od antického starověku. Na území českých zemí jsou semínka moruší archeologickými nálezy doložena ze středověku, z nové doby jsou doklady například z poloviny 19. století z Prahy, kde byly morušové háje vysazeny jednak podél promenády na šancích, a dále na Petříně, tam se jim tak dařilo, že se úroda sklízela dvakrát ročně[1].
Současnost
V současnosti se moruše v Česku pěstují kromě pražské botanické zahrady například v Ostravě nebo v Trutnově. V české krajině najdeme spíše starší stromy, ve srovnání s jabloněmi jde o velmi málo vysazovaný ovocný strom. Oteplování klimatu ovšem značně usnadňuje šíření morušovníku v Evropě.
Použití
Ovoce
Plody morušovníku (druhů Morus nigra, Morus rubra a Morus alba) zvané moruše jsou jedlé a velmi chutné ovoce, v Evropě kdysi velmi oblíbené, nyní pozapomenuté. Jsou příjemně sladké a šťavnaté, dozrávají postupně během několika týdnů a nemohou být tedy sklizeny z jednoho stromu najednou. Konzumují se především černé plody morušovníku černého, bílé plody z morušovníku bílého jsou sice jedlé, avšak nemají natolik atraktivní chuť. Z plodů se vyrábí sirup nebo čaj, který se používá i v léčitelství.
Hedvábí
Morušovník je od dávné minulosti používán k výrobě pravého hedvábí. Listy morušovníku jsou jedinou potravou housenky motýla bource morušového a mají tedy nezastupitelný význam při výrobě přírodního hedvábí.
Dřevo a okrasné stromy
V Japonsku se užívá dřevo morušovníku k výrobě speciálních soudků a v Turecku k výrobě hudebních nástrojů. Některé druhy lze použít jako okrasné rostliny. Je to efektní solitéra.[2]
Odkazy
Reference
- Gustav Thormund Legis-Glückselig, Miniaturgemälde von Prag, neuester Prager Wegweiser. Prag 1853, strana 10; dostupné online na: www.kramerius.nkp.cz
- HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 2.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu morušovník na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo moruše ve Wikislovníku- Slovníkové heslo morušovník ve Wikislovníku
Taxon Morus ve Wikidruzích- http://www.darius.cz/archeus/B_moruse.html
