Šišák vroubkovaný

Bylina vyrůstá v mírném až subarktickém podnebném pásmu severní polokoule. Je rozšířena, vyjma Islandu, severu Skandinávie a jihu Středozemí, v celé Evropě. Východním směrem je pak původním druhem v oblasti Kavkazu a nedalekém Íránu, téměř po celé Střední Asií, na severozápadě Číny a v přiléhajícím Mongolsku a hlavně ruské západní i východní Sibiři. Také je hojná v Severní Americe, kde roste od Aljašky přes celou Kanadu a skrz Spojené státy téměř až po hranice s Mexikem. Není známa v nedalekém Grónsku.

V České republice roste šišák vroubkovaný od nížin do horských poloh s kolísající intenzitou výskytu. Poměrně častý je v povodí velkých řek a rybničních oblastech s větším množstvím vodních ploch. V Čechách se nejvíce vyskytuje ve středním Polabí a jihočeských pánvích, na Moravě v úvalech. Vystupuje až do nadmořské výšky 650 m. Je vzácný až téměř chybí na sušších územích ve středních a severozápadních Čechách a na jihu a jihozápadě Moravy, stejně jako v karpatských pahorkatinách.[2][3][4][5]

Vlhkomilný druh rostoucí v mokřadních biotopech silně i méně zaplavovaných, na březích stojatých i tekoucích vod, po okrajích rybníků a na přechodně zaplavovaných loukách, v křovinách, rákosinách a mokřadních olšinách, na lesních prameništích i ve vlhkých příkopech. Roste na minerálně bohatých, občas zrašeliněných půdách s vyšším obsahem humusu, které jsou mírně zásadité až mírně kyselé a mohou být částečně přeplavované.[2][3][4][6]

Vytrvalá bylina se čtyřhrannou, přímou nebo krátce vystoupavou lodyhou vysokou 20 až 50 cm vyrůstající z plazivého oddenku. Lodyha bývá jednoduchá nebo v horní části rozvětvená, řídce chlupatá a vespod mívá nafialovělý odstín. Vstřícně vyrůstající listy s krátkými řapíky mají čepele eliptické až kopinaté, 2,5 až 5,5 cm dlouhé a 1 až 2 cm široké, u báze srdčité a na konci tupě špičaté, po obvodě vroubkované, na horní straně lysé a vespod na žilnatině kratičce chlupaté. V horní části přecházejí listy do vzhledově podobných listenů.

Oboupohlavné, nevonné květy na krátkých stopkách vyrůstají obvykle po dvou z úžlabí listenů a vytvářejí řídká květenství, jednostranné lichoklasy. Krátce zvonkovitý, vytrvalý, dvoupyský kalich má na horním pysku tmavě fialový, za plodu se zvětšující miskovitý výrůstek (štítek). Dvoupyská koruna, dlouhá 1 až 2 cm, má vespod prohnutou trubku nápadně vyčnívající z kalichu. Horní modrofialový pysk je třílaločný, horní lalok je vyklenutý a boční otočené dopředu, spodní o něco světlejší pysk je nedělený, okrouhlý, vpředu mírně vykrojený a má tmavou kresbu. Květenství bývají vybarvená s různou intenzitou. V květu jsou čtyři tyčinky, přední (spodní) pár je o málo delší než zadní a jejich prašníky mají jen po jednom prašném váčku. Svrchní semeník je složen ze dvou plodolistů. Ploidie druhu je 2n = 30.

Protandrické květy rozkvétají v červnu až září a bývají opylovány motýly a blanokřídlými. Po odpadnutí korunních lístků se kališní pysky přitlačí k sobě a uzavřou dozrávající tvrdky. Po jejich uzrání se pysky znovu rozevřou, aby tvrdky mohly vypadnout. Tvrdky bývají dvě, jsou asi 1 mm velké, mají vejčitý tvar a světle hnědou barvu.[2][3][4][6][7][8]

• 
  Květy
• 
  Korunní trubky
• 
  List