Šen-cung (Sung)

Šen-cung (čínsky pchin-jinem Shénzōng, znaky 神宗; 25. května 1048 – 1. dubna 1085), vlastním jménem Čao Čung-čen (čínsky pchin-jinem Zhào Zhòng​zhēn, znaky zjednodušené 赵仲鍼, tradiční 趙仲鍼), od roku 1063 Čao Sü (čínsky pchin-jinem Zhào Shǔ​, znaky zjednodušené 赵顼, tradiční 趙頊) z dynastie Sung v letech 1067–1085 vládl čínské říši Sung. Byl nástupcem císaře Jing-cunga.

Šen-cung
císař říše Sung
Vyobrazený Šen-cung
Doba vlády 25. ledna 1067 – 1. dubna 1085
Éra vlády Si-ning (熙寧, 1068–1077)
Jüan-feng (元豐, 1078–1085)
Úplné jméno Čao Čung-čen (趙仲鍼)
Čao Sü (趙頊, od 1063)
Chrámové jméno Šen-cung (神宗)
Posmrtné jméno Tchi-jüan sien-tao fa-ku li-sien ti-te wang-kung jing-wen lie-wu čchin-žen šeng-siao chuang-ti (體元顯道法古立憲帝德王功英文烈武欽仁聖孝皇帝)[pozn. 1]
Narození 25. května 1048
Kchaj-feng
Úmrtí 1. dubna 1085
Kchaj-feng
Předchůdce Jing-cung
Nástupce Če-cung
Manželka císařovna Siang
Potomci Čao Jung (císař Če-cung);
Čao Pi, kníže Žung-mu z Wu;
Čao Ťi (císař Chuej-cung);
Čao Jü, kníže z Jen;
Čao S’, kníže Žung-sien z Čchu;
Čao S’, kníže z Jüe;
osm synů zemřelých v dětství a deset dcer
Rod Čao
Dynastie Sung
Otec Jing-cung
Matka císařovna Kao
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda

Šen-cung podpořil „Novou politiku“ prosazovanou skupinou reformátorů v čele s Wang An-š'em jmenovaným do čela vlády. Wang se snažil zlepšit situaci rolníků a nezaměstnaných, kvůli čemuž je občas považován za předchůdce moderního sociálního státu.

Císař se také snažil oslabit stát Západní Sia a přikázal sungské armádě zaútočit v Kan-su. Číňané byli zprvu úspěšní, ale během bitvy o město Jung-le roku 1082 byli poraženi. Stát Západní Sia poté zesílil a zůstal i během následujících desetiletí trnem v oku sungské říše.

Za vlády Šen-cunga S'-ma Kuang, ministr studující historii předešlých tisíciletí, napsal velmi vlivnou historickou práci Úplné zrcadlo k ilustraci vlády (資治通鑒, C'-č' tchung-ťien) popisující čínskou historii od roku 403 př. n. l. do nástupu Sungů. Jinou významnou literární událostí Šen-cungovy vlády bylo vydání kompilace Sedmi vojenských klasiků (údajné diskuze mezi tchangským císařem Tchaj-cungem a jeho generálem Li Wej-kungem).[1]

Šen-cung zemřel roku 1085 v šestatřiceti letech, jeho chrámové jméno Šen-cung (神宗) znamená „Božský předek“. Na císařský trůn po něm nastoupil jeho syn Če-cung.

Rodina

Hodnost císařovny držela první manželka Šen-cunga příjmením Siang (向, 1047–1102), posmrtným jménem císařovna Čchin-šeng sien-su (欽聖獻肅皇后), později získaly status císařovny ještě matky císařů Če-cunga a Chuej-cunga. Celkem měl Šen-cung čtrnáct manželek, které mu daly čtrnáct synů, osm z nich však zemřelo v dětství:

  • Čao I (趙佾, 1069–1069), kníže z Čcheng (成王), zemřel dvanáct dní po narození;
  • Čao Ťin (赵僅, 1071–1071), kníže z Chuej (惠王), zemřel dva dny po narození;
  • Čao Ťün (赵俊, 1073–1077), kníže z Tchang (唐王);
  • Čao Šen (赵伸, 1074–1074), kníže z Pao (褒王), zemřel následující den po narození;
  • Čao Sien (赵僩, 1074–1076), kníže z Ťi (冀王);
  • Čao Jung (1076–1100), od roku 1085 císař Če-cung;
  • Čao Ťie (豫价, 1077–1078), kníže z Jü (伸王);
  • Čao Tchi (赵倜, 1078–1081), kníže z Sü (徐王);
  • Čao Pi (赵佖, 1082–1106), kníže Žung-mu z Wu (吳荣穆王);
  • Čao Wej (赵伟, 1082–1082), kníže z I (儀王);
  • Čao Ťi (1082–1135), od roku 1100 císař Chuej-cung;
  • Čao Jü (赵俁, 1083–1127), kníže z Jen (燕王);
  • Čao S’ (赵似, 1083–1106), kníže Žung-sien z Čchu (楚荣宪王);
  • Čao S’ (赵偲, 1085–1129), kníže z Jüe (越王).

Císaři se též narodilo deset dcer.

Odkazy

Poznámky
  1. Konečná verze jména z roku 1113.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Emperor Shenzong of Song na anglické Wikipedii a 宋神宗 na čínské Wikipedii.

  1. SAWYER, Ralph D. The Seven Military Classics of Ancient China. New York: Basic Books, 2007. ISBN 0-465-00304-4. S. 489. (anglicky)

Literatura
  • TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China and Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.