Šafov

Z nejstaršího zápisu (1323), který má německou podobu Schephow by se dalo usuzovat, že jméno vsi znělo zpočátku buď Ščěpov (od osobního jména Ščěp) nebo Čebov (od osobního jména Čeb). Jméno vesnice by v takovém případě označovalo podřízenost jmenované osobě. Podoba Šafov, poprvé doložená až z roku 1516, by pak vznikla zpětným počeštěním německé podoby jména. Pro období 1323-1516 však scházejí doklady, které by to potvrdily.[4]

Zdejší oblast byla zřejmě osídlena již v době raného středověku, jak napovídá nález slovanského žárového pohřebiště nedaleko hranic.[5] První písemná zmínka o obci pochází z 28. září 1323, kdy je uvedena v soupisu statků přináležejících k vranovskému panství na směnné listině krále Jana Lucemburského. Majitelem panství a tím i obce se tak stal Jindřich z Lipé.

V období husitských válek byl Šafov husity vypálen a postihla jej i morová epidemie. V 1. polovině 16. století došlo k obnově a rozkvětu vesnice a roku 1540 byl Šafov císařem Ferdinandem I. povýšen na městečko. Spolu s městskými právy obdržel také znak, stříbrnou pečeť a právo pořádat trh. Tato práva potvrdili i pozdější habsburští panovníci. V roce 1647 městečko dobyli a zničili Švédové.

Nejstarší zápisy ve zdejší farní kronice se vztahují k roku 1733. Za vlády Marie Terezie se v Šafově rozrostla židovská obec. Zdejší Židé si vybudovali i hřbitov, synagogu a v roce 1800 i školu. Vznik Československa rozvoji Šafova příliš neprospěl. Nastal odliv obyvatelstva a úpadek řemesel, což ještě zhoršila Velká hospodářská krize a poté i druhá světová válka.

Stanice SNB měla být v roce 1947 přemístě na do St. Petřína. ONV ve Znojmě tento návrh zamítl a trval z bezpečnostních důvodů na ponechání stanice SNB v Šafově.[6]

V roce 2006 měla obec 88 domů a žilo zde 174 obyvatel.

Obec má poměrně dobré silniční spojení s okolím. Prochází jí silnice II. třídy č. 398 z Vranova do rakouské Lanavy (Langau) a několik dalších silnic III. třídy. Pod vsí se k silnici č. 398 připojuje silnice II. třídy č. 409 z Vratěnína. Stará silnice do rakouského Riegersburku je dnes sjízdná pouze pro cyklisty. Dne 14. července 2014 bylo obnoveno silniční spojení (silnice III/39819) do Riegersburgu pro motorová vozidla do 3,5 t.

• Kostel svatého Bartoloměje
• Židovský hřbitov
• Výklenková kaplička u židovského hřbitova
• Výklenková kaplička za obcí u silnice na Stálky
• Socha svatého Jana Nepomuckého

• 
  Pohled z dálky
• 
  Socha sv. Jana Nepomuckého při silnici na Vranov nad Dyjí
• 
  Katolický hřbitov
• 
  Židovský hřbitov

• Ludwig Winder (1889–1946), český německy píšící spisovatel, novinář a literární kritik
• Vlastimil Vojtěch Protivínský (*1969) moravský katolický kněz