Šúr

Šúr je ojedinělým přírodním úkazem so zvláštním způsobem vzniku. Vznikl zhruba před deseti tisíci lety, v mladších čtvrtohorách, v prohlubni podél východních svahů Malých Karpat. Tato prohlubeň vznikla tektonickou činností a naplňovala se vodou přitékající z malokarpatských svahů a Dunaje. Vzniklo tu tak obrovské, ale velmi mělké jezero, které se naplňovalo nejen vodou, ale postupně se zanášelo štěrkem, pískem a hlínou. V mělké vodě se dařilo rostlinám, které postupně odumíraly a usazovaly se na dně. Tlením se z nich vytvářela rašelina. Tak postupně vznikl Šúr, neprůchodný močál zarostlý stromy a jiným rostlinstvem, v průběhu roku často zalitý vodou.

V tomto období sahal od Bratislavy po Modru a Bernolákovo. Močály tvořily přirozenou zásobárnu zvěřiny a ptactva pro obyvatele okolních obcí. Zároveň tvořily i rezervoár pitné vody, ale poněvadž byly překážkou pro rozšiřování zemědělských ploch, už ve středověku bylo usilováno o jejich vysušení. To se však dělo pouze v malém měřítku a Šúru to podstatně neublížilo.

V roce 1896 prokopali přes Šúr kanál, který přispěl k podstatnému snížení hladiny jeho vod. Kanál se však po čase zanesl a voda stoupla na původní výšku. Už tehdy přírodovědci upozorňovali na mimořádnou hodnotu jeho fauny i flóry. Navzdory úsilí o jeho záchranu vznikl v roce 1929 vládní projekt na úplnou likvidaci Jurského Šúru. Kvůli hospodářské krizi byl pozastaven, ale už v letech 1941 až 1943 byl vykopán další kanál, který odvedl vody z přitékajících potoků a Šúr téměř úplně vyschl. Začalo se zde dařit požárům.

Teprve v roce 1952 se ochranářům podařilo dosáhnout toho, že rezervace byla Vyhláškou ministerstva školství, věd a umění prohlášena za chráněné území. Šúr si to skutečně zasloužil. Vždyť i nyní představuje největší zbytek vysokokmenného bažinatoslatinného lesa, přičemž je pravděpodobně posledním a jediným původním biotopem - životním prostorem olšového lesa tohoto typu ve Střední Evropě.

Hodnotné jsou i zbytky mokrých a rašelinných luk po obvodě olšového lesa a teplomilné jilmové doubravy Panonského háje. Roste zde několik desítek vzácných, chráněných a existenčně ohrožených druhů rostlin.

Odborníci zde zjistili výskyt vícero druhů živočichů nových pro vědu nebo nově zjištěných pro území Slovenska: V roce 1972 to byly pijavice – Batracobella slovaca, roku 1991 mšice – Stomaphis bratislavensis. V rezervaci bylo nalezeno 82 druhů měkkýšů.

Šúr je významným nalezištěm chráněných druhů obojživelníků a plazů a neméně významným místem pro hnízdění ohrožených druhů ptáků. Většina z těchto druhů je chráněná Bernskou konvencí, kterou podepsala i Slovenská republika. Některé druhy jsou chráněné i podle dalších mezinárodních smluv. Na území rezervace žije např. vícero druhů netopýrů, které jsou chráněné Bonnskou konvencí a též Dohodou o ochraně netopýrů v Evropě (Slovensko ratifikovalo i tyto mezinárodní smlouvy).

Druhý únor je každoročně vyhlášen za Světový den mokřadů. V tento den byla v roce 1971 v íránském městě Ramsar podepsána Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, známá pod názvem Ramsarská úmluva. Ramsarská úmluva je první z novodobých globálních mezinárodních smluv na ochranu a racionální využívání přírodních zdrojů. V současnosti se používá zkrácený název "Úmluva o mokřadech". Ochrana mokřadů se stala předmětem mezinárodní spolupráce zejména z toho důvodu, že velký úbytek a nerozumné využívání mokřadů způsobily na celém světě vážné ohrožení mokřadních ekosystémů, jakož i druhů, které jsou na ně existenčně vázané.

Na Slovensku je evidováno těchto 13 mokřadů mezinárodního významu, které jsou zapsány jako Ramsarské lokality (v závorce datum zápisu): Parížske močiare (2. 7. 1990), Senianske rybníky (2. 7. 1990), Šúr (2. 7 . 1990), Dunajské luhy (26. 5. 1993), Latorica (26. 5. 1993), Niva Moravy (26. 5. 1993), Alúvium Rudavy (17. 2. 1998), Mokřady Oravské kotliny (17. 2 . 1998), Mokřady Turce (17. 2. 1998), Poiplie (17. 2. 1998), Řeka Orava a její přítoky (17. 2. 1998), Domica (2. 2. 2001), Tisa (4. 12 . 2004).

Přestože se NPR Šúr dostalo i takového mezinárodního uznání, čeká již přes šedesát let na zajištění odpovídající úrovně ochrany. Přírodní hodnoty tohoto jedinečného území byly totiž v minulosti narušeny již zmíněnými několika negativními faktory, z nichž většina působí dodnes. Rozhodujícím negativním faktorem z hlediska existence mokřadních společenství bylo narušení vodního režimu v důsledku odvodnění. Za posledních 60 let nebyla tomuto problému věnována dostatečná pozornost a mokřadní společenstva v rezervaci proto trpí nedostatkem vody. Je proto potěšitelné, že v roce 2003 začala realizace projektu na obnovu vodního režimu v Národní přírodní rezervaci (NPR) Šúr. Projekt realizuje Asociace průmyslu a ochrany přírody (APOP). [2]

• Trasa: Svätý Jur - u Fanglovského potoka, prochází kolem rybníka, Biologické stanice Přírodovědecké fakulty UK, dále přes Panonský háj a končí u silniční komunikace v Čierné Vodě .
• Délka: 4,1 km
• Čas přechodu: 1 – 1,5 hod.
• Počet zastávek: 6 a 3 vstupní IP ( Svätý Jur - začátek NCH, Vajnory a Čierna Voda )
• Zaměření stezky: přírodovědné, environmentální
• Typ stezky: samoobslužná, jednosměrná, pěší, letní, zimní
• Náročnost terénu: nenáročný
• Návaznost na turistickou značku: není
• Přístup: začátek NCH je u Fanglovského potoka za novou budovou skladů Hypernovy nedaleko Svätého Juru
• Rok otevření, garant: 2006, Asociace průmyslu a ochrany přírody (APOP) Bratislava
• Textový průvodce: není, jen Sprievodca Šúrom – Obnova vodného režimu v národnej prírodnej rezervácii Šúr. Vydaný v rámci projektu "Obnova vodního režimu v NPR Šúr", který podporuje Evropská komise v rámci programu LIFE - Nature

Biologická stanice Šúr je předsunutým pracovištěm Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.[3] Stanice poskytuje prostory pro realizaci skupinových terénních prací a exkurzí, jakož i na realizaci diplomových prací studentů. Kromě toho se zapojuje do pedagogické a vědeckovýzkumné práce Katedry ekologie. Nezanedbatelnou činností stanice je i odchov ohrožených druhů původní fauny Slovenska.

• 
  Vjezd do Šúru ze západu
• 
  Vjezd do Šúru ze severu
• 
  Pohled na Šúr ze severu
• 
  Naučná stezka (severní konec)
• 
  Kanál na severním okraji Šúru
• 
  Kanál na severním okraji Šúru
• 
  Železnice na severním okraji mezi Bratislavou a Svätým Jurem
• 
  Panelová cesta s topoly na severním okraji Šúru
• 
  Odbočky na zastávky naučné stezky 1 a 2
• 
  Naučná stezka "Život v Šúrskom rybníku" (1. zastávka)
• 
  Jeden ze dvou rybníků (větší)
• 
  Jeden ze dvou rybníků (větší)
• 
• 
  Naučná stezka "Bohatství olšového lesa" (2. zastávka)
• 
  V útrobách Šúru
• 
  V útrobách Šúru
• 
  Biologická stanice Přírodovědecké fakulty UK
• 
  Naučná stezka "Národná prírodná rezervácia Šúr" (3. zastávka)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šúr (národná prírodná rezervácia) na slovenské Wikipedii.

• Národní přírodní rezervace Šúr^{[nedostupný zdroj]} - enviroportal.sk
• Naučná stezka Přírodní klenoty Šúru - naucnechodniky.sk
• Chráněná přírodní rezervace Šúr - svatyjur.sk