Šípková Růženka (balet)

Šípková Růženka, nebo také Spící krasavice (rusky Спящая красавица, francouzsky La Belle au bois dormant, anglicky The sleeping beauty) je balet ruského hudebního skladatele Petra Iljiče Čajkovského, podle stejnojmenné pohádky Charlese Perraulta. Jde o druhý ze tří baletů skladatele (po Labutím jezeře a před Louskáčkem). V oficiálním soupisu skladatelova díla jde o opus 66. Čajkovskij ho dokončil roku 1889, v roce 1890 se konala premiéra v Mariinském divadle v Petrohradě. Scénář vytvořil jeho ředitel Ivan Alexandrovič Vsevoložskij, a to na motivy světoznámé pohádky, kterou načerpal ve sbírce bratrů Grimmů, kteří ji načerpali ze sbírky Charlese Perraulta. Vsevoložskij ovšem zapracoval do děje další pohádkové postavy z Perraultova díla - Kocoura v botách, Červenou karkulku či Popelku. Choreografem baletu byl Francouz Marius Petipa. Balet má prolog a tři dějství. Tak jako Labutí jezero ani Šípková Růženka nedosáhla v Rusku výraznějšího úspěchu a Čajkovskij, který zemřel v roce 1893, se již nedožil obrovského úspěchu baletu na evropských scénách, zvláště poté, co byl v roce 1921 inscenován v Londýnské Alhambře Sergejem Ďagilevem. V současnosti jde o jedno z nejuznávanějších skladatelových děl. Šípková Růženka je Čajkovského nejdelším baletem, v plné délce trvá téměř čtyři hodiny i s přestávkami, je proto téměř vždy inscenován ve zkrácené verzi. Dle historické legendy pozval po premiéře v Petrohradě skladatele do své lóže car Alexandr III. a řekl jen "velmi pěkné", což Čajkovského zklamalo, neboť to považoval za spíše odměřenou reakci.

Šípková Růženka
Originální názevСпящая Красавица
ChoreografMarius Petipa
SkladatelPjotr Iljič Čajkovskij
LibretistéIvan Vsevolozhsky a Marius Petipa
PředlohaThe Beauty Sleeping in the Wood
Premiéra3.jul. / 15. ledna 1890greg.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie vzniku

Před Čajkovským se stejnému tématu věnoval francouzský skladatel Ferdinand Hérold, který na libreto Eugena Scriba zkomponoval stejnojmenný balet (doslova: Kráska ve spícím lese - „La Belle au bois dormant"). Tento balet se poprvé odehrál na scéně pařížské opery 27. dubna 1829 v nastudování choreografa Jean-Pierre Omera za účasti Marie Taglioni, Lise Noblet a dalších.

Nová verze Čajkovského a Petipy byla uznána jako vynikající a balet zaujal své místo mezi světovými mistrovskými díly baletního umění.[1] Premiéra se konala 3. ledna 1890 v Mariinském divadle a měla výrazný úspěch. Myšlenka ztělesnit tuto úžasnou pohádku na jevišti se zrodila v hlavě ředitele carských divadel Ivana Alexandroviče Vsevolžského, který se kromě své vysoké služby zabýval také literaturou, psal scénáře a byl známý jako divadelník. Právě Vsevolžskij spolu se slavným choreografem Mariusem Petipou se chopili psaní libreta k inscenaci. Základem scén a celkového ducha baletu byla velkolepost dvora za vlády Ludvíka XIV. Majestátní hudba musela s pohádkou korespondovat a objevovat ji z nové stránky. Ředitel divadel byl baletem Spící krasavice natolik prodchnutý, že dokonce vlastnoručně vytvářel náčrty kostýmů.

Petr Iljič Čajkovskij byl požádán, aby napsal hudební doprovod k představení. Vsevolžskij a Petipa poskytli skladateli mimořádně přesný plán baletu, propočítaný doslova na míru a od komponisty se vyžadovala velmi precizní a časově náročná práce. Ten také vytvořil unikátní dílo, které se stalo průlomem na poli baletní hudby té doby. Spící krasavice se stala na mnoho let jakýmsi standardem, poprvé byla vytvořena hudba pro balet nejvyšší kategorie umění.

Choreografie inscenace nezaostávala za hudebním tématem - M. Petipa ztělesnil dokonalost pohybů v každém aktu, díky čemuž byl tanec neuvěřitelně logický a promyšlený do nejmenších detailů. Právě díky jeho úsilí se Spící krasavice proměnila v učebnici klasického baletu, která zahrnuje všechny jeho nejvytříbenější a nejněžnější prvky.

Spící krasavice se stala nejen nejkrásnější, ale také nejdražší inscenací Mariinského divadla a dodnes zůstává uznávaným mistrovským dílem baletního umění.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků The Sleeping Beauty (ballet) na anglické Wikipedii a Спящая красавица (балет) na ruské Wikipedii.

  1. Константинова М. Е. «Спящая красавица». Baletní nistrovská díla. — М.: Искусство, 1990. — 239 s. — ISBN 5-210-00344-2.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.