Świny (hrad)
Hrad Świny (německy Schweinhausburg) je gotický hrad ve stejnojmenné vesnici na území městsko-vesnické gminy Bolków v okrese Jawor v polském Dolnoslezském vojvodství. Hrad Świny je stejně jako sousední hrad Bolków zapsaný na seznamu nemovitých kulturních památek polského Národního památkového ústavu (Narodowy Institut Dziedzictwa).[1]
Hrad Świny (Schweinhausburg) | |
---|---|
Ruiny hradu Świny v Dolnoslezském vojvodství | |
Účel stavby | |
obranný hrad | |
Základní informace | |
Sloh | gotický, renesanční |
Výstavba | 11. století – 12. století (?) |
Přestavba | 14. století, 15. století, 1614–1660 |
Materiál | kámen (slepenec) |
Současný majitel | soukromý vlastník |
Poloha | |
Adresa | Świny, Bolków, okres Jawor, Bolków, Polsko |
Souřadnice | 50°56′19,4″ s. š., 16°6′44″ v. d. |
hrad Świny | |
Další informace | |
Kód památky | 345 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
Hrad se nachází v nadmořské výšce 360 metrů na návrší nad vesnicí Świny v Kačavském podhůří v Sudetech, při jižní hranici Parku Krajobrazowého Chełmy (Chráněná krajinná oblast Chełmy).[2] Z geologického hlediska je hradní vrch tvořen vulkanickými horninami – křemennými porfyry a tufy. Samotný hrad byl vybudován z temně červených slepenců. Údolím pod hradem protéká potok, který je levostranným přítokem Nysy Szalone.[2]
Historie
První písemná zmínka o hradu, označeném jako Zvini in Polonia, se objevuje v roce 1108 v Kosmově kronice. V listině papeže Hadriána IV. (okolo 1100– 1159) se hovoří o kastelánském hradu (kastelánii) Zpini.
Jedná se o nejstarší hrad na území Polska, který nebyl v držení panovníků, nýbrž místních šlechticů. Ve 13. století se objevují jména vlastníků hradu Tader (1230), Jaksa (1242) , Piotr ze Svin (1248) a Jan ze Svin (1272), v roce 1313 pak Piotr de Svyne a v roce 1323 je uváděn Henricus de Swyn.[3] V 70. letech 13. století byla z rozhodnutí Boleslava I. Surového kastelánie ze Świn přenesena na novější hrad Bolków.
Od 13. až do 18. století byl hrad v držení slezského rodu pánů ze Świn (polsky Świnkowie, německy von Schweinichen). V polovině 14. století došlo k rozsáhlé přestavbě hradu, stávající převážně dřevěné opevnění bylo nahrazeno zdmi z lámaného kamene a byla vystavěna centrální čtyřpodlažní obytná a obranná věž. Věž na půdorysu 12 x 18 metrů měla 2,5 metru silné zdi, sedlovou střechu a byla podsklepená.
V 15. století Gunzel von Schweinichen nechal k věži přistavět další obytnou budovu a zároveň zesílil a přebudoval hradní opevnění. K poslední velké přestavbě došlo v letech 1614–1660 za Johanna Sigismunda von Schweinichen, který proměnil původně gotický hrad v renesanční sídlo. Johann Sigismund von Schweinichen, který se stýkal s mystiky, alchymisty a rosekruciány, založil na hradě knihovnu, zaměřenou na tento okruh jeho zájmů. V roce 1624 na hradě Świny pobýval německý mystik a filosof Jakob Böhme, který zde napsal jedno ze svých děl, nazvané Poselství žíznivé a hladové duši. Přítomnost Jakoba Böhmeho přilákala na Świny další mystiky, básníky a filosofy, jako byli například Angelus Silesius (vlastním jménem Johannes Scheffler) nebo Abraham von Franckenberg.
Hrad, který v minulosti bez úhony přečkal husitské válečné výpravy i třicetiletou válku, byl zpustošen ruskými vojsky během sedmileté války až v roce 1762. Schweinichenové dali své zpustošené sídlo v roce 1769 do dražby, ve které tento majetek získal pruský státní ministr Jan Jindřich hrabě von Churschwandt. Hrad však zůstal neobydlený a dále chátral. Až do 20. století se zde vystřídalo několik majitelů, z nichž poslední byl v roce 1941 nucen prodat Świny německému státu a Wehrmacht zde zřídil sklad leteckých součástek. Od roku 1991 jsou zříceniny hradu Świny opět v soukromém vlastnictví.
Pověst o tajné chodbě
V regionu se traduje pověst o tom, že hrady Šwiny a Bolków, vzdálené od sebe vzdušnou čarou zhruba 2,2 km, byly spojeny tajnou podzemní chodbou.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zamek Świny na polské Wikipedii.
- Zabytki v Polsce: Rejestr zabytkow [online]. Warszawa: Narodowy Institut Dziedzictwa [cit. 2021-04-29]. PDF - str. 32. Dostupné online. (polsky)
- Seznam. Świny Castle. Zamek Świny. Zřícenina [online]. mapy.cz [cit. 2021-04-29]. Dostupné online.
- BOGUSZEWICZ, Artur. Corona Silesiae. Wroclaw: Uniwesytet Wroclawski, 2010. Dostupné online. (polsky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrad Świny na Wikimedia Commons