Bolków (hrad)

Hrad, stejně jako městské hradby nebo kostel svaté Jadwigy, pochází ze 13. století.[1] Hrad Bolków nechal vybudovat legnický kníže Boleslav II. Lysý, zvaný Rogatka. První písemná zmínka o pevnosti, chránící cestu z Čech do Slezska přes sudetské hory, je z roku 1277, kdy kníže Boleslav II. ji ve své listině zmiňuje jako Hain castro nostro.

Hrad Bolków a městečko na vyobrazení z roku 1815

Hrad dále rozšířil syn Boleslava II., svídnicko-javorský kníže Boleslav I. Surový. Kníže Bolko I. kromě Bolkówa budoval podél cesty z Čech do Slezska další hrady, což přispělo k tomu, že knížectví svídnicko-javorské si udrželo nezávislé postavení až do konce 14. století, nejdéle ze všech knížectví ve Slezsku.V polovině 14. století byl hrad propojen se systémem městského opevnění.

Za panování svídnicko-javorského knížete Boleslava II. Malého byla na hradě klenotnice. Za vlády knížat Bernarda a Boleslava II. v areálu vznikly další obytné a hospodářské budovy, které byly sloučeny v jeden celek, který je označován jako tzv. Gotický dům.[3] Boleslav II., který byl bezdětný, adoptoval dceru svého zesnulého bratra Henryka Annu a učinil ji svou dědičkou. Dne 27. května 1353 se Anna Svídnická provdala za Karla IV. a stala se tak jeho v pořadí třetí manželkou. Hrad Bolków později přešel do vlastnictví českých králů.[3]

Dne 29. srpna 1428 město Bolków napadla a vyplenila husitská vojska, hrad však nedobyla ani v tomto roce, ani při pozdějších nájezdech. Až v roce 1463 hrad dobyl český král Jiří z Poděbrad a svěřil jej rytíři Hansi von Tschirnhaus (z Czerny).Ten však vzbouřil celé okolí svými loupeživými nájezdy. Vojáci z okolních měst, včetně Vratislavi a Svídnice, v roce 1468 hrad dobyli a rytíře z Czerny oběsili ve věži.[3] V roce 1540 stavitel Jakub Parr provedl v areálu hradu renesanční úpravy, během kterých zde byl mj. vybudován tzv. Dom Niewiast. Na počátku 20. století v prostorách renesančního „Domu nevěst“ založil místní spolek Bolkenhainer Heimatverein první muzejní expozici. Muzeum zůstalo v prvním patře i po roce 1922, kdy byl zmíněný dům přebudován na mládežnickou ubytovnu.[3]

Hrad je v Polsku chráněný jako nemovitá kulturní památka od 25. listopadu 1949.[1] V roce 1959 a pak v letech 1992 a 2001 se v hradním areálu uskutečnil archeologický průzkum, spojený s vykopávkami.

Hrad stojí na Zámeckém (respektive hradním) návrší (polsky Wzgórze Zamkowe, německy Burgberg) v nadmořské výšce 396 metrů na pravém břehu řeky Nysy Szaloné (v překladu Bouřlivá nebo Zuřící Nisa), která je přítokem řeky Kačavy (Kaczawa).[4] Převýšení mezi vrcholem kopce a úrovní řeky činí 90 metrů. Celková zastavěná plocha na hradním návrší je 7600 m².

Systém hradeb a vysoká věž typu bergfrítu, opatřená břitem, směřujícím na jihozápadní, zranitelnější stranu hradu, pocházejí z doby vlády knížete Bolka I. v poslední čtvrtině 13. století. Věž, která je jedinou stavbou tohoto typu na území Polska, je vysoká 25 metrů a má průměr 12 metrů, u úpatí 15 metrů. V přízemí byla hladomorna, výstup do vyšších pater umožňovalo schodiště, umístěné uvnitř 4,5 metrů silné obvodové zdi.[3] Věž byla spojená padacím mostem ve výšce 9 metrů nad zemí s obytnou a hospodářskou budovou. Poblíž věže je do skály vytesaná cisterna na vodu.

• 
  Studna a věž na konci nádvoří
• 
  Nádvoří a pozůstatky hradního paláce
• 
  U vchodu do hradního muzea
• 
  Pohled z hradeb směrem na západ
• 
  Pohled z věže na hrad Świny na severu
• 
  Cesta u dolní brány