Řezníčkova vila

Dům zvaný Řezníčkova vila se nachází v okrese Semily v Libereckém kraji, v obci Hrubá Skála, v části Doubravice, čp. 37. Od 3. 5. 1958 je vila chráněna jako nemovitá kulturní památka. Národní památkový ústav ji uvádí pod názvem Vila Řezníčkova v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 24145/6-2553.

Řezníčkova vila
Řezníčkova vila
Účel stavby

veřejné, park

Základní informace
Slohmoderní architektura s lidovými prvky
ArchitektJan Vejrych
Výstavba1900-1901
Materiáltesaný kámen
Další majiteléIng. Bohuslav Jan Horáček, K. Řezníček
Současný majitelobec Hrubá Skála
Poloha
Adresa37, Hrubá Skála, Česko Česko
Souřadnice50°32′42,05″ s. š., 15°12′11,85″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky24145/6-2553 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je pokládána za ojedinělou ukázku tvorby Jana Vejrycha, ve které se historizující formy zdařile doplňují s prvky lidové architektury a nastupující secese.[1]

Historie

Vilu si nechal postavit majitel pivovaru na Hrubé Skále Karel Řezníček na parcele v Doubravici nedaleko od svého podniku. Obrátil se na uznávaného českého architekta Jana Vejrycha, který bývá spojován především s obdobím novorenesance. Rozpočet stavby činil 16 000 zlatých.[1]

Popis

Vila je velká patrová stavba na půdorysu nepravidelného kříže. Má má dvě boční křídla, každé s jednou okenní osou. Levé křídlo má navíc terasu, krytou dřevěným balkonem s lomenicí. Leží v jihovýchodní části rozsáhlé zahrady s parkovou úpravou.

Projekt zahrnoval i oplocení rozlehlé zahrady a stylovou vstupní bránu. Sedlové střechy byly původně pokryté břidlicí, kterou později vystřídal plech.

Průčelí je hned několik a zdobí je folklorní prvky – pavlače, verandy, lomenice a okenice, přičemž motivy jsou odvozeny z dřevěné architektury okolních vesnic. Východní průčelí vily má věž s dřevěným krytým ochozem, polygonální střechou a vížkou s lucernou a bání.

Objekt má několik podlaží; suterén, dvě obytná patra a podkroví s jedním pokojem, komorami a půdou. Vše propojuje schodiště tvarované do elipsy. Suterén poskytoval technické zázemí, nacházel se tam sklep, lednice, prádelna a byt zahradníka. Dvě obytná patra měla stejný půdorys: tři pokoje, salon, obývací pokoj s jídelnou a kuchyní, vše seskupeno kolem předsíně. K ložnici přiléhala lázeň, ke kuchyni pokoj pro služebné. Ve východním přístavku u schodiště byl záchod a příruční spíž.

Fasády tvoří kombinace dřeva, místního tesaného pískovce a hladkých omítek. Na vstupním východním průčelí je freska s českým patronem sv. Václavem na koni od L. Nováka. Interiéry byly laděny ve stejném stylu jako exteriér.[1]

Současné využití

V roce 1998 vilu pro obec koupil Bohuslav Jan Horáček ze Stuttgartu, rodák z Radvánovic, česko-německý podnikatel a pozdější turnovský mecenáš. Tehdejšími vlastníky byli dva restituenti: slovinský zubař Drag Zubalič Tykač a Jana Polášková-Kaucká.[2] Dnes zde sídlí obecní úřad Hrubá Skála.

Vila slouží potřebám obce i okolí, je mimo jiné známá svatebními obřady.[3] Zdejší obecní úřad jich zde například v roce 2007 na zámku Hrubá Skála a v Řezníčkově vile pod ním uspořádal celkem 111.[4]

Architekt

Architekt Jan Vejrych (1856 Branná u Jilemnice – 1926 Dobrá Voda u Březnice), absolvent architektury na pražské technice, je znám díky celá řadě novorenesančních, eklektických a secesních staveb zrealizovaných například v Chrudimi, Pardubicích, Jilemnici či v Semilech.[5][6]

Reference

Literatura

  • UHLÍK, Jan. Architekt Jan Vejrych a jeho tvorba: Architect Jan Vejrych and His Works. Praha, 2013 [cit. 2019-01-30]. 151 s. Diplomová. Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Prof. PhDr. Roman Prahl, CSc. s. 112, 126, 128. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.