Římskokatolická farnost Velké Chvojno

Římskokatolická farnost Velké Chvojno (lat. Bohemokahna[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Velké Chvojno a v jejím okolí. Organizačně spadá do ústeckého vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.

Římskokatolická farnost
Velké Chvojno
Základní údaje
Vikariátústecký
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoJ.M. can. Mgr. Miroslav Šimáček
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost
Velké Chvojno
Území farnosti
Velké Chvojno Knínice Luční Chvojno Malé Chvojno Žďár Žďárek
Kontakt
Adresa sídlaŘKF Velké Chvojno,
Bílinská 110/3,
Ústí nad Labem, 400 01
Souřadnice50°47′9,24″ s. š., 14°1′45,12″ v. d.
Telefon+420 475 209 303
+420 602 268 275
Webové stránkywww.usti.farnost.cz
E-mailfarnost.velke.chvojno@dltm.cz
IČO44557116
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k červenci 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie farnosti

Již před rokem 1384 byla ve farní lokalitě plebánie. Od roku 1651 zde byly vedeny matriky. Farnost byla kanonicky obnovena v roce 1832.[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1773 Franc. Veitl
  • 1816 Joann. Martini, n. 23. 1. 1758 Adersbach, o. 21. 12. 1782, † 9. 2. 1837
  • 1832 proto-par. (prvo-farář) Jos. Buberle, n. 26. 1. 1796 Schoelessens., o. 23. 8. 1818, † 27. 6. 1855
  • 1856 Conrad. Kutscher, n. 11. 4. 1811 Jablonné, o. 8. 8. 1836
  • 1874 Ignat. Stoessel, n. 1. 10. 1835 Leipa, o. 31. 7. 1860, † 16. 7. 1915
  • 1891 Franc. Ječmen, n. 7. 2. 1857 Padrť, o. 13. 9. 1880, † 20. 2. 1909
  • 1909 Aloys. Schmidt, n. 6. 12. 1864 Liebau (Sil.), o. 3. 12. 1893, † 12. 1. 1913
  • 1913 Wenc. Rösler, n. 20. 10. 1883 Polaun, o. 14. 7. 1907
  • 1927 Leo Arlt, n. 3. 12. 1891 Nemschen, o. 10. 10. 1915
  • 1930 par. vacat
  • 1931 Jos. Plescher, n. 20. 10. 1882 Sutom, o. 17. 7. 1910
  • 1. 6. 1939 Bernard. Növer, n. 20. 8. 1875 Dülmen, o. 15. 7. 1906
  • 20. 9. 1946 Antonín Chramosta
  • 1. 8. 1948 František Kubaš
  • 15. 12. 1951 Antonín Mikel
  • 1. 8. 1994 Antonín Sporer
  • 1. 7. 1999 Pavel Jančík
  • 1. 7. 2002 Miroslav Šimáček, admin. exc. z Ústí nad Labem[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleží území těchto obcí:[2][4]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

StavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatus
Kostel
1. Kostel sv. Martina Velké Chvojno nelze sloužit 50°47′9″ s. š., 14°1′45″ v. d. zbořený farní kostel[2][p 3]
Kaple
2. Kaple sv. Petra a Pavla Knínice nelze sloužit zrušená kaple[2]
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky.

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Ústí nad Labem, jehož součástí je i farnost Velké Chvojno, která je tak spravována excurrendo.

Odkazy

Poznámky

  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.
  3. Silně poškozená stavba kostela sv. Martina ve Velkém Chvojnu inspirovala českého písničkáře Karla Kryla k napsání písně Anděl.

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 404.
  2. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 205.
  3. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2020.
  4. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.