Římskokatolická farnost Lubojaty

Římskokatolická farnost Lubojaty je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.

Již v roce 1276 se v Lubojatech, které tehdy držel Budislav z Lubojat, připomíná (nově vystavená) kaple a tehdy byla vesnice přifařena k Velké Polomi (v majetku hradišťského kláštera).[1][2][3] Podle Gregora Wolného zde byla poté pravděpodobně zřízena fara, která zanikla za reformace;[2] existenci farnosti dokládá zápis o prodeji Lubojat v zemských deskách opavského knížectví z roku 1478 Vilémem z Fulštejna Bohuslavovi z Kokor.[4] Od třicetileté války až do roku 1784 byly Lubojaty přifařeny k Bílovci, zmíněného roku zde náboženská matice zřídila lokální kuracii.[2] Prvním duchovním správcem se stal (1785–1796) František Veselý z Uherského Brodu.[2] Teprve v roce 1943 byla lokální kuracie povýšena na faru.[3]

Patronát farnosti měla ve středověku vrchnost, po znovuzřízení roku 1784 však náboženská matice.[4][2]

Roku 1836 žilo ve farnosti 797 obyvatel, vesměs římských katolíků.[5] Roku 1859 žilo ve farnosti 1004 obyvatel, vesměs římských katolíků.[2] V roce 1930 žilo ve farnosti 1041 obyvatel, z čehož 949 (91 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[6]

K Lubojatům jsou od vzniku lokálie dosud přifařeny vesnice Bítov a Lhotka.[2][7] Farnost je od svého založení součástí bíloveckého děkanátu a spolu s ním náležela do roku 1996 k (arci)diecézi olomoucké, od uvedeného roku pak k nově vytvořené diecézi ostravsko-opavské.[8]

Farním kostelem je kostel svatého Jiří. Nachází se zřejmě na místě kaple zmiňované roku 1276, která však byla zřejmě dřevěná; nejstarší stavební fáze nynějšího kostela je z 2. čtvrtiny 14. století, věž byla přistavěna na počátku 16. století, další stavební úpravy souvisely se zřízením samostatné duchovní správy po roce 1784 a dále s úpravami v roce 1856.[3] V Bítově je kaple svatého Jana Nepomuckého z 2. poloviny 19. století.[9]

Farnost je spravována excurrendo z Olbramic, stávajícím (2013) administrátorem je olbramický farář Pawel Kukiola.[10]