Římskokatolická farnost Horní Libchava

Farnost je poprvé zmiňována v Registra decimarum papalinum v roce 1352, kdy místní kněz odváděl ročně 12 grošů desátku. Z původního farního kostela johanitské komendy se zachovala pouze věž na východní straně. Řád maltézských rytířů nechal kostel v roce 1736 nově barokně přestavět. Patronátní právo nad kostelem drželi Maltézští rytíři až do roku 1926. Do této doby zde řádoví kněží vykonávali i duchovní správu. Farnost Horní Libchava sestávala po roce 1927 ze vsi Horní Libchava (Oberliebich), farního kostela sv. Jakuba Staršího a trojtřídní obecné školy v Horní Libchavě s 1020 katolíky a 20 nekatolíky, vsi Manušice (Manisch) se 190 katolíky a 10 nekatolíky, kde byla roku 1910 postavena kaple Nanebevstoupení Páně (Kapelle zu Ehren der Himmelfahrt Christi).[1][2]

K farnosti původně patřila též obec Dolní Libchava (Niederliebich), Slunečná a osada Jägersdorf (po roce 1948 Lada). Jako první byl odfařen v roce 1819 Jägersdorf k farnosti Česká Lípa - klášter. V roce 1880 následovala Slunečná. Po výstavbě kostelíka Nanebevzetí Panny Marie (1846-1850) byla ves povýšena na samostatnou farnost. V roce 1927 si ves Dolní Libchava podala žádost k odfaření a po vyhovění připadla k farnosti Česká Lípa - klášter (Pfarrei Böhmisch Leipa-Kloster).[1] Poslední doložený horno-libchavský farář z řad členů Maltézského řádu byl frá Franz Polak[3], jehož podpis je zachován na listině z roku 1931, nalezené v roce 2001 v báni kostelní věže. V roce 1930, kdy se stal novým majitelem velkostatku Horní Libchava senátor Josef Vraný, převzala farnost litoměřická diecéze.[2][1]

Vysídlení původního německojazyčného obyvatelstva v červnu 1945, jemuž zůstal německý farář Franz Graf (František Gráf) ušetřen, znamenalo pro farnost velkou změnu. Další následovala po komunistickém puči v únoru 1948. I přes nepřízeň komunistické ideologie (a potažmo socialistických úřadů) se německému faráři F. Gráfovi dařilo farní nemovitosti udržovat. Po jeho smrti v prosinci roku 1970 převzal duchovní správu administrátor ex currendo kněz z Volfartic. Bohoslužby postupně ustaly, kostel zchátral a koncem 20. století již byl téměř zříceninou.[2][1]

Kostela se počátkem 21. století ujalo Občanské sdružení Jakub, které iniciovalo jeho rekonstrukci.[2] Dne 5. září roku 2010 byl rekonstruovaný libchavský kostel požehnán po opravě[4] kanovníkem litoměřické katedrální kapituly Jiřím Hladíkem, a od té doby opět slouží bohoslužbám. V roce 2012 byla opravena kaple Nanebevstoupení Páně v přifařené obci Manušice. Farní matriky, vedené od roku 1691 (farář Elias Gabriel Opitz) pro obce Horní Libchava, Manušice, Jägersdorf, Dolní Libchava a Slunečná, postoupil okresní matriční úřad v České Lípě v roce 2002 Státnímu oblastnímu archivu v Litoměřicích.[1][2]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Horní Libchava, nový hřbitov z roku 1904, hlavní brána s márnicí (1), železný kříž uprostřed hřbitova na vysokém kamenném soklu, po roce 1945 odstraněna deska s německým nápisem k založení a posvěcení hřbitova

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

• 1632 Andreas Hesse
• 1672 Elias Gabriel Opitz
• 1705 Sebast. Jos. Seldner
• 1773 Thad. Erb O. Melit.
• 1798 Georg. Teubner O. Melit., † 11. 5. 1817
• 1817 Jos. Zrubek O. Melit.
• 1818 Anton. Deutscher O. Melit., n. 6. 1. 1786 Oberliebich, o. 12. 8. 1810
• 1842 Georg. Hlawaty O. Melit., n. 8. 2. 1798 Maslovid. o. 13. 1. 1825
• 1857 Eduard. Kolenaty O. Melit., n. 16. 2. 1815 Prag, o. 29. 7. 1838
• 1861 Joann. Ibehey O. Melit., n. 19. 4. 1811 Tilmitschav. o. 4. 8. 1839
• 1862 Anton. Weinert O. Melit., n. 5. 4. 1824 Prag, o. 6. 8. 1850
• 1867 Petr. Čížek O. Melit., n. 13. 10. 1825 Dechtin. o. 26. 1. 1851
• 1876 Henric. Beránek O. Melit., n. 9. 9. 1838 Stračov, o. 30. 7. 1865
• 1882 Wenc. Charvát O. Melit., n. 21. 1. 1846 Turna, o. 14. 7. 1872, † 17. 10. 1887
• 1888 Theophil. Wackershauser O. Melit., n. 3. 8. 1861 Pilgram., o. 19. 12. 1885
• 1889 Jos. Šebor O. Melit., n. 13. 7. 1847 Horažďovic, o. 13. 7. 1873
• 1896 Adalb. Králíček O. Melit., n. 9. 4. 1855 Strakonic., o. 11. 7. 1880
• 1899 Jos. Hammerschmied O. Melit., n. 8. 9. 1859 Dětenice, o. 8. 7. 1883
• 1903 Joann. Vítek O. Melit., n. 3. 8. 1862 Prag, o. 29. 6. 1886
• 1925 Car. Lucek O. Melit., n. 23. 5. 1858 Horaždovice, o. 15. 7. 1884 , † 4. 1. 1930
• 1931 Franc. Polák O. Melit., n. 25. 11. 1878 Březhrad, o. 28. 6. 1903
• 1932 par. vacat, admin. exc. Anton. Straka
• 1933 František Graf, n. 27. 6. 1885 Aachen (D), o. 25. 7. 1913, † 28. 12. 1970
• 15. 12. 1951 František Malý
• 19. 8. 1953 Josef Slavík, admin. exc. z Volfartic
• 1. 11. 1991 Ivan Josef Peša OSA, admin. exc. z České Lípy
• 1. 1. 1993 Viliam Matějka, admin. exc. z České Lípy[5]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

V rámci zákona č. 428/2012 Sb. o vydání církevního zemědělského majetku v k. ú. Horní Libchava si u pobočky Státního pozemkového úřadu (SPÚ) v České Lípě přihlásily: Maltézský řád – České Velkopřevorství a Římskokatolická farnost Horní Libchava. České Velkopřevorství dokládalo vlastnictví knihovní vložkou č. 62, kde byl posledním majitelem Maltézský řád. Římskokatolická farnost předložila výměr o výkupu majetku farního úřadu Římskokatolického. Státní pozemkový úřad rozhodl v neprospěch obou oprávněných osob.

Vzhledem k rozporuplnosti a nevěrohodnosti námi dohledaných podkladů nebyla dohoda uzavřena ani s jednou z oprávněných osob, které majetek požadovali. Pokusili jsme se dohledat i protokol z 5.12.1874, na základě kterého byl zápis v knihovní vložce proveden, ale ten se bohužel ve Státním oblastním archívu Litoměřice, na Pobočce v České Lípě nedohledal. Objevili jsme tam jiný zápis a to z roku 1868, kde byla zapsána jako vlastník požadovaných pozemků Obec Horní Libchava a také mapy z roku 1856 a 1905, kde byly vyznačeny farní pozemky.

—Informace k vydání majetku církvím dle zákona č. 428/2012 Sb.[6]

• Horní Libchava
• Manušice

	Fotografie	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostel
1.		Kostel sv. Jakuba Staršího	Horní Libchava	bližší informace o bohoslužbách	50°42′47″ s. š., 14°29′37″ v. d.	farní kostel[7]	35274/5-2971 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
2.		Kaple Nanebevstoupení Páně	Manušice	bližší informace o bohoslužbách	50°43′2″ s. š., 14°30′36″ v. d.	kaple[8]	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde Archivováno 27. 6. 2021 na Wayback Machine v databázi Drobné sakrální památky. Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti – děkanství Česká Lípa – in urbe, jehož součástí je i farnost Horní Libchava, která je tak spravována excurrendo. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.