Římskokatolická farnost Býčkovice
Římskokatolická farnost Býčkovice (lat. Pitschkovicium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Býčkovice a v jejím okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Římskokatolická farnost Býčkovice | |
---|---|
Výklenková kaple v Býčkovicích | |
Základní údaje | |
Vikariát | litoměřický |
Diecéze | litoměřická |
Provincie | česká |
Administrátor excurrendo | R.D. Mgr. Jaroslav Stříž |
Lokalizace farnosti | |
Římskokatolická farnost Býčkovice | |
Území farnosti | |
Býčkovice • Dolní Nezly • Dolní Řepčice • Horní Nezly • Horní Řepčice • Chudoslavice • Jeleč • Maškovice • Mladé • Myštice • Nová Vesnička • Nový Mlýnec • Ploskovice • Soběnice • Těchobuzice • Velký Újezd | |
Kontakt | |
Adresa sídla | Velká náves 1, Křešice, 411 48, Česko |
Souřadnice | 50°33′34,92″ s. š., 14°12′51,84″ v. d. |
Telefon | +420 725 016 715 |
IČO | 62769774 |
Rejstřík evidovaných právnických osob | |
Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2021 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie farnosti
Nejstarší písemný doklad o lokalitě Býčkovice pochází z roku 1197. Ve 12. století patřily Býčkovice premonstrátům z Teplé. Od roku 1233 zde byla komenda Řádu německých rytířů. Po bitvě na Bílé Hoře zde byla obnovena fara. Matriky jsou vedeny od roku 1657.[2]
Duchovní správcové vedoucí farnost
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od roku:[p 1]
- před r. 1695 Jacobus Tegler
- 1716 Antonius Dominicus Berthold
- 1749 Joannes Franc. Bautsch, † 10. 1. 1764
- 1762 Ioann. Tobias Krumholtz, † 14. 7. 1770
- 1772 Laurent. Ioann. Knobloch, † 3. 9. 1781
- 1781 Anton. Wentzl
- 1802 Benno Benisch de Lauro, † 5. 3. 1820
- 1809 Andr. Pollinger, n. 10. 2. 1768 Planens. o. 4. 7. 1791
- 1831 par. vacat, cap. Phil. Wehle
- 1832 Vinc. Heller, n. 30. 1. 1803 Štětí, o. 2. 9. 1829, † 30. 5. 1833
- 1834 par. vacat, cap. Franc. Ehmig
- 1834 Jos. Pemsel, n. 22. 7. 1780 Stružnice, o. 23. 4. 1808, † 30. 5. 1839
- 1840 par. vacat, cap. Franc. Trnka
- 1842 Ign. Meissner, n. 30. 12. 1785 Zwickau, o. 24. 5. 1808, † 17. 9. 1864
- 1847 par. adm. Franc. Trnka, n. 20. 12. 1812 Břvany, o. 3. 8. 1837
- 1849 Anton. Glener, n. 1. 11. 1800 Naschav. o. 4. 9. 1827, † 29. 3. 1886
- 1851 Car. Hadrawa, n. 23. 2. 1798 Světlá, o. 24. 8. 1822
- 1855 par. vacat, admin. interim. Franc. Trnka
- 1856 Franc. Trnka, n. 20. 12. 1812 Weberschan, o. 3. 8. 1837, † 30. 3. 1882
- 1883 Wenc. Jebautzke, n. 1. 5. 1830 Oberřepsch, o. 25. 7. 1854, † 22. 8. 1901
- 1894 par. vacat, admin. int. Franc. Zikmund
- 1895 Franc. Zikmund, n. 29. 11. 1861 Hrdoňovic., o. 22. 5. 1887, + 10. 3. 1931
- 1915 par. vacat adm. interc. Augustin. Stannek, n. 27. 8. 1885, o. 16. 7. 1911
- 1916 Ferdinand Jehlička, n. 12. 10. 1869 Kvasejn, o. 25. 7. 1895
- k r. 1941 par. vacat adm. Eduard. Lang, n. 9. 1. 1909, o. 25. 6. 1933
- 1. 10. 1941 Franc. Knobloch, n. 11. 2. 1906 Niedereinsiedel, o. 29. 6. 1932, † 17. 12. 1979
- 20. 11. 1945 20. 11. 1945 František Šemík, n. 24. 9. 1917 Praha, o. 6. 6. 1943, † 16. 6. 2015 Železný Brod
- 8. 7. 1946 Alois Frajt
- 1. 11. 1946 Adaukt Alois Bubeník O.F.M.Cap., † 22. 3. 1990
- 9. 2. 1952 Bohumil Landsmann CSsR, n. 5. 2. 1916 Jestřebí, o. 29. 6. 1941, † 9. 10. 1984 Kadaň
- 1. 2. 1954 Milík Blahák
- 1. 6. 1954 Karel Kahoun, n. 15. 9. 1923, o. 29. 6. 1947, † 25. 11. 2006 Mladá Boleslav
- 1954 Václav Vosáhlo
- 1955 Ladislav Vybíral
- 1955 Jan Bečvář
- 1955 Karel Kahoun
- 1. 9. 1955 Josef Bouček
- 1. 10 . 1956 Josef Poul
- 1. 11. 1957 Štěpán Půček
- 1. 3. 1958 Václav Černý
- 15. 8. 1959 Jeroným Wenzel adm. exc. z Liběšic
- 22. 4. 1961 Ondřej Korvas CSsR, adm. exc. z Úštěka, n. 30. 11. 1905, o. 8. 9. 1929, † 10.2.1987 Úštěk
- 1. 8. 1976 Josef Batta adm. exc. z Úštěka
- 15. 11. 1977 Ondřej Korvas CSsR, adm. exc. z Úštěka
- 1. 10. 1987 Prokop Jan Bahník, O.P. adm. exc. z Úštěka, n. 18. 2. 1952, o. 26. 6. 1982
- 1. 11. 1989 Milan Matfiak adm.exc. z Úštěka
- 1. 8. 1991 Jaroslav Stříž, n. 16. 12. 1952, o. 25. 6. 1988, adm. exc. z Křešic[3]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Území farnosti
Do farnosti náleží území těchto obcí:[2][4]
- Býčkovice (Pitschkowitz[p 2])
- Dolní Nezly (Niedernösel[p 2])
- Dolní Řepčice (Nieder Repsch[p 2])
- Horní Nezly (Obernösel[p 2])
- Horní Řepčice (Ober Repsch[p 2])
- Chudoslavice (Kuteslawitz[p 2])
- Jeleč (Geltschhäuseln[p 2])
- Maškovice (Maschkowitz[p 2])
- Mladé (Mladey[p 2])
- Myštice (Michzen[p 2])
- Nová Vesnička (Neu Häusel[p 2])
- Nový Mlýnec (Neu Lenzel[p 2])
- Ploskovice (Ploschkowitz[p 2])
- Soběnice (Sobenitz[p 2])
- Těchobuzice (Techobusitz[p 2])
- Velký Újezd (Gross Aujezd[p 2])
Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Příslušnost k farnímu obvodu
Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura), jehož součástí je i farnost Býčkovice. Od 1. 8. 1991 je býčkovická farnost spravována excurrendo z farnosti Křešice.
Odkazy
Poznámky
- Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
- Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.
- Ke zboření kostela došlo v roce 1965.
Reference
- MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 412.
- Macek, S. 33-34.
- Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2021.
- Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2018-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-19.
- Přehled pravidelných bohoslužeb, filiální kostel sv. Petra a Pavla, Soběnice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-09-23]. Dostupné online.
- Přehled pravidelných bohoslužeb, zámecká kaple sv. Václava, Ploskovice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-20.