Ľudmila Podjavorinská

Ľudmila Podjavorinská, vl. jménem Ľudmila Riznerová, pseudonymy Božena, Damascena, Ľ. Šeršelínová, Ľ. Špirifangulínová, Ľudka, Ľudmila, Ľudmila Ružodolská, Ľudmila Veselohorská, Ľ. Vrzalovská, M. Ružodolský, Milko Ružodolský, Nechtík, Nevädza, Podjavorinský, Sojka, Teta Ľudmila aj. (26. dubna 1872, Horné Bzince, dnes Bzince pod Javorinou2. března 1951, Nové Mesto nad Váhom) byla významná slovenská prozaička a básnířka, autorka lyrickoepických i epických básní.

Ľudmila Podjavorinská
Ľudmila Podjavorinská
Rodné jménoĽudmila Riznerová
Narození26. dubna 1872
Horné Bzince (dnes Bzince pod Javorinou)
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. března 1951 (ve věku 78 let)
Nové Mesto nad Váhom
Československo Československo
Povoláníspisovatelka
Známá jakoslovenská prozaička a básnířka
Oceněnínárodní umělec (1947)
PříbuzníĽudovít Vladimír Rizner (strýc)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodila se v rodině učitele Karola Rudolfa Riznera a jeho ženy Márie Riznerové, roz. Klimáčkové, jako osmé z desíti dětí. Jejím strýcem byl Ľudovít Vladimír Rizner. V roce 1910 se rodina přestěhovala do Nového Mesta nad Váhom. Vzdělaní získala v Bzincích. Krátce pracovala jako úřednice Červeného kříže a jako svobodná pomáhala svému otci ve škole, ale většinu života žila jen ze skromných příjmu za literární práci v periodikách.

Tvorba

Své první práce uveřejňovala v piešťanských Slovenských novinách a v časopise Vlasť a svet v letech 18871888. Na Slovensku její první díla vycházela od roku 1892 v Národních novinách a Slovenských pohledech, později spolupracovala s dětskými časopisy Zornička a Dětský máj. Začínala vydáváním básní, ale brzy se rozhodla věnovat i próze. Ve své tvorbě zobrazovala nejenom trpké osudy obyčejných lidí, ale dívala se také hluboko do lidských duší. V dílech z venkovského a maloměstského prostředí popsala s kritickým nadhledem každodenní rodinné starosti. I když v začátcích literární kariéry využívala často komičnost postav a situační komiku, později vyostřila konflikty, ať už sociální nebo etické, čímž se její díla stala hlubšími, vážnějšími a postavy více tragickými. Ľudmila Podjavorinská se tvorbou už od počátku řadí do období realismu, kde se kvalitou přibližuje autorům, jako jsou Svetozár Hurban-Vajanský, Martin Kukučín nebo Jozef Gregor-Tajovský. Do slovenské literatury se však zapsala hlavně jako zakladatelka moderní slovenské literatury pro děti. Jako první ženě v historii jí byl v roce 1947 propůjčen titul národní umělec.

Dílo

Tvorba pro dospělé

  • 1892Kmotrovia figliari
  • 1892Za neistými túžbami, humoreska
  • 1893Sokovia, humoreska
  • 1893Protivy
  • 1894Rôznymi cestami
  • 1895Dozvuky
  • 1895Z vesny života, sbírka lyrických veršů
  • 1896Ideál
  • 1896Pozde
  • 1897Za šťastím
  • 1897Ondráš
  • 1898Z domova
  • 1899Fako Ďura Kotúlku, humoreska
  • 1899Pod svietňom, humoreska
  • 1900Postupne
  • 1903Po bále, veršovaná novela (Slovenské pohľady)
  • 1905Na bále, veršovaná novela (Slovenské pohľady)
  • 1905V otroctve, novela
  • 1906Blud, novela
  • 1906Kde sa vzal
  • 1909Dvaja bratia a Nešťastie pôvodcom šťastia
  • 1910Žena, novela
  • 1914Otrok
  • 1915Prelud, veršovaná novela (Slovenské pohľady)
  • 1930Balady, poezie
  • 1937Mária z Magdali, poezie
  • 1942Piesne samoty, poezie
  • 1946Balady a povesti, poezie

Tvorba pro děti

  • 1908Slovenská chalúpka, báseň
  • 1909Oráč, báseň
  • 1909Sadaj, slnko, sadaj, báseň
  • 1921Kytka veršov pre slovenské dietky, sbírka veršů pro děti
  • 1930Zajko Bojko, pohádka ve verších
  • 1930Veršíky pre maličkých
  • 1930Medový hrniec
  • 1931Čarovné skielka, kniha pohádek a povídek
  • 1932Baránok boží
  • 1939Škovránok
  • 1942Zvonky
  • 1943Čin-čin, pohádka ve verších
  • 1947Klásky

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.