Gevgelija
Gevgelija (makedonsky Гевгелија, srbsky Ђевђелија/Đevđelija, řecky Γευγελή) je město na jihu Severní Makedonie. Město má 15 685 obyvatel.
Gevgelija Гевгелија | |
---|---|
Centrum města | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 41°8′25″ s. š., 22°30′10″ v. d. |
Nadmořská výška | 60 m n. m. |
Stát | Severní Makedonie |
Statistický region | Jihovýchodní |
Opština | Gevgelija |
Gevgelija | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 483,43 km² |
Počet obyvatel | 15 685 (2002) |
Hustota zalidnění | 32,4 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Ivan Frangov |
Oficiální web | gevgelija |
Telefonní předvolba | 034 |
PSČ | 1480 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha a přírodní poměry
Nachází se poblíž řeky Vardar, při hranici s Řeckem, 70 km od Soluně a 165 km od Skopje, v Gevgelijsko-valandovské kotlině.
Ze západu jej vymezují kopce směřující k vrcholu Visoka Čuka, z jihu horská řeka Konska Reka, z východu železnice a dálnice a ze severu obec Mrzenci. V blízkosti města se nachází pohoří Kožuf.
Historie
První písemná zmínka o Gevgeliji pochází z tureckých záznamů v roce 1664. Název města je nejspíše tureckého původu.
Město se začalo z malé osady rozvíjet do své současné podoby přibližně v druhé polovině 19. století, kdy se v rámci Osmanské říše zintenzivnil obchodní ruch, a to také i díky železnici, otevřené v roce 1873. Zatímco v roce 1860 žilo v Gevgeliji jen něco okolo 800 lidí, již roku 1886 jejich počet dosáhl přes tři tisíce a Gevgelija tak byla prohlášena za město. Na konci 19. století byly poblíž hlavní ulice vybudovány správní budovy a později sem přesídlila i armáda. Většina obyvatel těžila ze zemědělské produkce úrodných břehů Vardaru, která byla vyvážena prostřednictvím přístavu v Soluni. Obyvatelstvo bylo v této době národnostně smíšené, zastoupeni byli i Řekové a Bulhaři. Hlavní rozdělení místních z hlediska tehdejších úřadů (osmanských) však bylo spíše konfesní, než národnostní. V závěru 19. století zde působila také organizace VMRO.
V roce 1912 bylo město po První balkánské válce připojeno k Srbsku, a jižně od něj ustanovena nová státní hranice s Řeckem. Již na podzim 1913 byl zahájen provoz pošty mezi Gevgelijí a zbytkem Srbska.[1] Během první světové války zde byly strženy z vojenských důvodů minarety místních mešit. Od roku 1918 bylo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Po skončení války byla situace v Gevgeliji pro místní velmi těžká. Městem v závěru roku přešla fronta (po prolomení Soluňské fronty tudy postupovala srbská armáda směrem na sever spolu s dohodovými spojenci). Řada domů byla zcela zničená, vznikaly různé nouzové příbytky.[2]
V roce 1931 bylo město postiženo zemětřesením.
Během druhé světové války bylo město připojeno k Bulharsku. Poté se stalo součástí socialistické Jugoslávie a po roce 1991 Severní Makedonie.
V roce 1960 byla v souvislosti s rozšiřováním místní silnice a výstavbou Dálnice Bratrství a jednoty otevřena budova místní nemocnice, která sloužila nejprve pracovníkům dobrovolných brigád.[3] Na konci 80. let místní lékařské centrum (makedonsky медицински центар) zaměstnávalo několik set pracovníků. Zařízení je spádové pro značnou část jihu Severní Makedonie.
Roku 2015 se stalo jedním z neuralgických bodů evropské migrační krize.
Obyvatelstvo
Dle sčítání lidu z roku 2002 žilo v Gevgeliji 15 685 obyvatel, 96 % z nich jsou makedonské národnosti.
Pamětihodnosti
V Gevgeliji stojí tři kostely; kostel sv. Cyrila a Metoděje, kostel sv. Spase a kostel Petra a Pavla. Východně od města se nachází lokalita Vardarski Rid.
Hospodářství a doprava
Město je známé blízkému silničnímu, dálničnímu i železničnímu přechodu s Řeckem. Díky tomu byla v jeho blízkosti vybudována četná casina, která profitují především ze zahraničních návštěvníků.
Během existence socialistické Jugoslávie byla Gevgelija vybrána jako nejjižnější bod Dálnice Bratrství a jednoty, která měla spojovat přes území státu Rakousko s Řeckem.
Reference
- STAMKOV, Risto; TRAJKOV, Zlatko. Gevgelija 130 godini grad. Gevgelija: Opština Gevgelija, 2016. S. 22. (makedonština)
- STAMKOV, Risto; TRAJKOV, Zlatko. Gevgelija 130 godini grad. Gevgelija: Opština Gevgelija, 2016. S. 71. (makedonština)
- STAMKOV, Risto; TRAJKOV, Zlatko. Gevgelija 130 godini grad. Gevgelija: Opština Gevgelija, 2016. S. 127. (makedonština)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gevgelija na Wikimedia Commons