Čestmír Hofhanzl

Měl tři sourozence, Hanu (* 1936), Jana (* 1939) a Helenu (* 1944). Jeho otec byl v padesátých letech internován v pracovním táboře, protože odmítl vstoupit do družstva. Po maturitě (střední zemědělská škola v Táboře) nebyl třikrát z kádrových důvodů přijat na vysokou školu, ale po základní vojenské službě byl z důvodu nedostatku studentů přijat na novou Vysokou školu zemědělskou v Českých Budějovicích. Po roce přestoupil na Univerzitu Karlovu, kde vystudoval biologii, kterou absolvoval roku 1971.[3]

Pracoval převážně ve zdravotnictví. S manželkou lékařkou žil postupně ve Štóle pod Vyšnými Hágy na Slovensku, poté v Jablunkově, Zlíně a těsně před Sametovou revolucí na Vysočině (v letech 1983–1990 jako zaměstnanec biochemické laboratoře v jihlavské nemocnici), kde v Telči a v Jihlavě zakládal Občanské fórum. V prosinci 1989 se stal prvním mimopražským členem Občanské demokratické aliance.[3]

Ve volbách v roce 1990 byl zvolen za Občanské fórum, respektive za ODA, do České národní rady.[4] Působil ve výboru pro životní prostředí. Opětovně byl zvolen do ČNR ve volbách v roce 1992, nyní za ODA (volební obvod Jihomoravský kraj). Zasedal v zemědělském výboru.[5][6] V roce 1992 se zmiňuje jako člen politického grémia ODA.[7] V ČNR se zaměřoval na zemědělskou tematiku, kritizoval proces transformace lesnictví.[8] Profiloval se jako antikomunista a v roce 1993 v průběhu projednávání zákona o protiprávnosti komunistického režimu neúspěšně navrhoval zákaz činnosti KSČM.[9]

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V ní obhájil mandát ve volbách v roce 1996. Kromě zemědělského výboru zasedal v období let 1996-1997 i ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.[10][11]

Od dubna roku 1997 byl členem Pravé frakce ODA, která v době rostoucího pnutí uvnitř ODA prosazovala zachování konzervativních postulátů, s nimiž Občanská demokratická aliance vznikala.[12][13] Po definitivním rozkolu v prosinci 1997 vystoupil z ODA[14] Společně s Ivanem Maškem v lednu 1998 nevyslovil důvěru vládě Josefa Tošovského, kterou podporovala kromě ODA také ČSSD, Unie svobody a KDU-ČSL.[15] V březnu 1998 spoluzakládal Stranu konzervativní smlouvy[16][17] (kromě něj se v ní angažoval například Ivan Mašek, Daniel Korte nebo Roman Joch).[3] V roce 1998 napsal vzpomínkovou knihu, v níž mj. uvedl, že za rozpad ODA může Josef Zieleniec;[18] je autorem celé řady dalších memoárových a polemických knih.[19]

Za Stranu konzervativní smlouvy kandidoval v senátních volbách roku 2000 neúspěšně za senátní obvod č. 59 - Brno-město. Získal ale jen 1 % hlasů a nepostoupil do 2. kola.[16][20] Strana konzervativní smlouvy se roku 2001 sloučila s Konzervativní stranou[21], v níž Hofhanzl působil jako zástupce jejího smírčího soudu. Působil také ve správě Národního parku Šumava, kde se nechtěl podílet na jeho nové koncepci a proto odešel do předčasného důchodu. Žil ve vlastnoručně zrekonstruovaném mlýně mezi Telčí a Třeští.[3]

V krajských volbách roku 2008 kandidoval jako člen KONS za formaci Konzervativní koalice (sdružení několika pravicových stran včetně Konzervativní strany) do zastupitelstva kraje Vysočina. Mandát v krajské samosprávě ale nezískal.[22]

Zemřel dne 5. ledna 2020 ve věku 78 let v obci Třeštice.[2][23]