Český olympijský výbor

Český olympijský výbor (ČOV) je národní olympijský výbor, původně založený 18. května 1899, s právní formou spolku působícího v České republice za účelem „rozvíjet a šířit olympijské ideály a zastupovat a zabezpečovat účast České republiky na olympijských hrách.“[1]

Český olympijský výbor
PředchůdceČeskoslovenský olympijský výbor
Vznik18. května 1899, 5. listopadu 1918 a 21. prosince 1992
Právní formaspolek
SídloBenešovská 1925/6, Praha 10, 101 00, Česko
Souřadnice50°4′28,92″ s. š., 14°27′38,52″ v. d.
Úřední jazykčeština
TypNOV
Kontinentální výborEOC
ZkratkaCZE
Funkční období2021–2025
PředsedaJiří Kejval
MístopředsedovéRoman Kumpošt
Zdeněk Haník
Milan Hnilička
Libor Varhaník
Filip Šuman
Generální sekretářPetr Graclík
Oficiální webwww.olympijskytym.cz a www.olympijskytym.cz/en/
E-mailinfo@olympic.cz
Datová schránka3s5aie5
IČO48546607 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o jeden z nejstarších národních olympijských výborů na světě. Je společným zázemím českých občanů, sportovních svazů, federací, asociací, unií a dalších subjektů fungujících na území České republiky.

V roce 1919 po osamostatnění Československa změnil název na Československý olympijský výbor, 21. prosince 1992 několik dní před vznikem České republiky, pak došlo k jeho transformaci a obnovení původního názvu.

Od roku 1934 výbor každoročně uděluje Cenu Jiřího Gutha-Jarkovského sportovním osobnostem za vynikající sportovní výsledky v uplynulé sezóně. Od roku 2012 je předsedou Jiří Kejval.

Od roku 2003 pořádá ČOV ve spolupráci s jednotlivými kraji Olympiádu dětí a mládeže, což je projekt na podporu mládežnického sportu. Každoročně střídavě na letní a zimní olympiádě dětí a mládeže soutěží krajské reprezentace v několika sportech v kategoriích mladších i starších žáků a žákyň.

Historie

Začátky
Vlajkonoš Jaromír Jágr přivádí českou výpravu na stadion při zahajovacím ceremoniálu Zimních olympijských her 2010 ve Vancouveru

V roce 1896 se zúčastnil český středoškolský profesor dr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský prvních novodobých olympijských her v Athénách a domů se vrátil nadšen. Olympijské hnutí začal propagovat v českých i německých časopisech. Snažil se ihned založit Český olympijský výbor, získat vedení Sokola, nikde však zprvu neuspěl.

Roku 1897 byla ustavena Česká amatérská atletická unie (ČAAU), kterou zpočátku vedl. Pak její vedení předal dalšímu významnému sportovnímu organizátorovi Josefovi Rösler-Ořovskému. Spolu s ním svolal v roce 1899 několik schůzí a založili spolu s dalšími sportovci (např. Václav Rudl) 18. května 1899 Český olympijský výbor (ČOV). Z počátku dobře nepracoval, a tak jej založili v lednu 1900 znovu. Od března 1900 již ČOV vyvíjel stálou činnost.[2] Samostatná česká výprava pod vlastní českou vlajkou a označením "Bohemia" se účastnila Olympijských her v roce 1900 v Paříži a Olympijských her v roce 1908 v Londýně. Na olympijských hrách v roce 1912 ve Stockholmu už pod tlakem rakouské vlády musela česká výprava vystupovat pod rakouskou vlajkou a teprve pod ní se mohla při ceremoniálu vyhlašování vítězů objevit i menší česká vlajka.[3]

Přestože neexistoval suverénní český stát, tak tento národní výbor vystupoval až do pařížského kongresu v roce 1914 samostatně, poté do vzniku ČSR v roce 1918 mu byl samostatný status odňat. Po celých 30 let (1899–1929) byl prvním českým předsedou dr. Jiří Guth a byl i prvním členem v Mezinárodním olympijském výboru (1899–1943).

Československý olympijský výbor

Český olympijský výbor obnovil svou činnost 5. listopadu 1918 a v červnu 1920 změnil svůj název na Československý olympijský výbor. Stal se v průběhu dalších let konkurentem Československé obce sportovní, nahrazené roku 1927 Československým všesportovním výborem (ČSVV). Po pětileté přestávce způsobené první světovou válkou se Mezinárodní olympijský výbor sešel roku 1919 a rozhodl uspořádat Hry VII. olympiády v Antverpách. VIII. olympijský kongres byl uspořádán roku 1925 v Praze.[4]

V Praze, v červnu 1977 se konalo 79. zasedání MOV. Byl zde odmítnut návrh řecké vlády, aby se OH konaly vždy jen v Řecku[5] Na 84. zasedání MOV v Baden-Badenu v roce 1981 odstoupil z členství v MOV čs. zástupce JUDr. František Kroutil (* 1907). Jeho místo zaujal prof. PhDr. Vladimír Černušák, CSc. (* 1920)[6] Dne 21. prosince 1992 došlo k přejmenování zpět na původní název Český olympijský výbor.

Předsedové ČOV
Předsedové ČOV Jiří Kejval (vlevo) a Milan Jirásek (vpravo)
Obdobípředseda
1899–1929Jiří Stanislav Guth-Jarkovský
1929–1951Josef Gruss
1951–1956Vilém Mucha
1956–1958Václav Pleskot
1958–1967František Vodsloň
1967–1970Emanuel Bosák
1970–1972Richard Nejezchleb
1972–1988Antonín Himl
1988–1989Jindřich Poledník
1990–1996Věra Čáslavská
1996–2012Milan Jirásek
od 2012Jiří Kejval (mandát do 2025)

Orgány
  • Plénum – nejvyšší orgán složený z delegátů reprezentujících olympijské i neolympijské sporty a tělovýchovné organizace, zasedá alespoň jednou v roce; pro volební období 2021–2025 je tvořen 76 členy,[7]
  • Výkonný výbor – řídí činnost Českého olympijského výboru mezi plény. Tvoří jej 25 členů včetně předsedy a pěti místopředsedů, kterými se pro období 2021–2025 stali Roman Kumpošt (mezinárodní vztahy), Zdeněk Haník (olympismus a vzdělávání), Milan Hnilička, Libor Varhaník (ekonomika), Filip Šuman (neolympijské sporty). Členy jsou také ombudsman ČOV Alexander Károlyi a generální sekretář ČOV Petr Graclík.[8]

Složky
  • Český klub olympioniků – sdružuje bývalé olympioniky a podporuje současné olympioniky.
  • Český klub fair play – propaguje hru fair play a čestné chování, uděluje ocenění za sportovní činy v tomto duchu.
  • Česká olympijská akademie – zabývá se výzkumem historie a dalších aspektů olympijského hnutí v kooperaci s dalšími institucemi, olympijské myšlenky a hodnoty pak začleňuje do společnosti
  • Český klub paralympiků
  • Český klub sportovních svazů, organizací a institucí
  • Česká trenerská akademie – Česká trenérská akademie navazuje na předcházející činnost Unie profesionálních trenérů ČOV a Trenérsko-metodické sekce ČOA.

Komise
Pamětní odznaky ČOV členům českého týmu na LOH 2008 v Pekingu

Komise Českého olympijského výboru – jsou tvořeny s cílem zlepšit spolupráci odborníků v rámci ČOV a vytvářejí strategické cíle; představují poradní orgán předsedy a místopředsedů.

Komise
  • Revizní komise (předseda Petr Ditrich)
  • Rozhodčí komise (předseda Lukáš Trojan)[9]
Odborné komise

Související organizace
  • Česká olympijská a. s. – oficiální obchodní agentura ČOV s funkcí vytvářet mediální obraz partnerů a ochrany olympijské symboliky. Vznikla v roce 1997 a jediným vlastníkem je ČOV.

Odkazy

Reference
  1. Český olympijský výbor, Olympic.cz. www.olympic.cz [online]. [cit. 2010-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-05.
  2. KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Rozvoj sportovního hnutí, s. 73.
  3. KOŘALKA, Jiří. Češi v habsburské říši a v Evropě 1815-1914. Praha: Argo, 1996. ISBN 80-7203-022-1. Kapitola Čeští sportovci na olympijských hrách v mezinárodních sportovních svazech, s. 322–323. (česky)
  4. Dějiny tělesné výchovy II., str. 106
  5. Dějiny tělesné výchovy II., str. 209
  6. Dějiny tělesné výchovy II., str. 210
  7. Plénum Českého olympijského výboru [online]. Olympic.cz [cit. 2021-08-01]. Dostupné online.
  8. Výkonný výbor Českého olympijského výboru [online]. Olympic.cz [cit. 2021-08-01]. Dostupné online.
  9. Komise Českého olympijského výboru [online]. Olympic.cz [cit. 2021-08-01]. Dostupné online.

Literatura
  • 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.