Strana katolického lidu

Strana byla založena roku 1906 jako platforma, do níž se sjednotily všechny tři proudy politického katolicismu v Čechách, tedy konzervativní pravicová Národní strana katolická v království Českém, křesťanskosociální levicová Křesťansko-sociální strana v Čechách a od ní roku 1899 odštěpená Křesťansko-sociální strana lidová. Strana se inspirovala stranou Deutsche Zentrumspartei v Německé říši a měla ambici zastupovat nejen pravicovou konzervativní honoraci, levicové dělnické křesťansko-sociální aktivisty ale i křesťansky orientované rolníky.[1]

Předsedou strany se stal Rudolf Horský (dosud Křesťansko-sociální strana v Čechách), ale fakticky ji řídila trojice Rudolf Horský, Václav Myslivec (dosud Křesťansko-sociální strana lidová) a hrabě Vojtěch Schönborn (dosud Národní strana katolická v království Českém). Ve volbách do Říšské rady roku 1907 ovšem výrazně uspělo levicové křídlo Václava Myslivce a s ním spojeného Emanuela Jungra, které získalo výraznou podporu zejména z okruhu katolických zemědělců. Výsledkem bylo posílení Myslivcova a Jungrova křídla na úkor formálního předsedy Horského. V letech 1908-1910 pak všechna tři křídla, která původně vytvořila Stranu katolického lidu vedla vnitrostranický boj. Na 3. sjezdu v březnu 1910 pak Václav Myslivec triumfoval a přejmenoval stranu na Česká strana křesťansko-sociální v království Českém. Konzervativní křídlo pak stranu opustilo (vznikla tak Katolicko-národní strana konzervativní jako subjekt navazující na Národní stranu katolickou v království Českém). V roce 1912 pak stranu opustil i Václav Myslivec a jeho příznivci a založili Křesťansko-sociální stranu lidovou.[1]

Pozice je určena dle počtu získaných hlasů.