Cenová hladina

Cenová hladina je vážený průměr cen zboží a služeb v hospodářské soustavě a je jedním ze základních ukazatelů, které sleduje makroekonomie.[1] Cenová hladina, respektive všeobecná cenová hladina, se může v ekonomice zvyšovat, snižovat či zůstat neměnná.[2]

Trvalý všeobecný růst cenové hladiny ekonomických statků a výrobních faktorů nazýváme inflace. Pokud všeobecná cenová hladina klesá (tudíž míra inflace nabývá záporných hodnot), říkáme takovému jevu deflace.[3] Míra inflace vyjadřuje, jak se změnila cenová hladina oproti předchozímu období.[4] V dnešní době se setkáváme spíše s pozitivní inflací.[5] Dezinflace poté nastává tehdy, kdy tempo růstu cenové hladiny zpomaluje - naopak zrychlení růstu cenové hladiny je označováno jako akcelerující inflace.[2]

Měření cenové hladiny

Měření cenové hladiny je náročným úkolem každé statistické služby a zároveň úkolem velice citlivým, neboť informace o pohybu cenové hladiny patří k nejsledovanějším a také nejdůležitějším informacím z oblasti ekonomického života - odvozuje se od nich totiž řada dalších hospodářsky a sociálně významných propočtů, například výpočet reálných mezd, životních nákladů, důchodů a podobně.[6] Správné a přesné měření cen je jedním z hlavních úkolů empirické ekonomie.[5]

K měření cenové hladiny používáme cenové indexy. Nejběžnějšími z nich jsou Index spotřebitelských cen (CPI), který odráží změnu cen výrobků a služeb, které kupují domácnosti a jeho měření je založeno na srovnání nákladů na nákup typického spotřebního koše výrobků a služeb ve dvou srovnávacích obdobích a Implicitní cenový deflátor (IPD), který je přestavován zlomkem, v jehož čitateli je hodnota HDP daného (běžného) roku v běžných cenách tohoto roku, ve jmenovateli je tentýž HDP, avšak vyjádřený ve stálých cenách.[6]

Dalším indexem, který se používá k měření cenové hladiny, je Index cen výrobců (PPI), který v sobě zahrnuje několik indexů, které monitorují cenový vývoj v jednotlivých odvětvích ekonomiky - nejčastěji používané jsou Index cen průmyslových výrobců, Index cen stavebních prací, Index cen tržních služeb nebo Index cen zemědělských výrobců.[2]

Cenové indexy neovlivňují pouze míru inflace, jsou ale také součástí reálného výstupu a produktivity.[5]

Rovnice směny

Cenová hladina přímo úměrně závisí na množství peněz v oběhu ("M") a rychlosti obratu ("V"), nepřímo poté závisí na velikosti produktu ("Y"). Cenová hladina se označuje písmenem "P".

Vzorec rovnice směny má tuto podobu: P x Y = V x M

Z toho vyplývá, že zvýšení množství peněz v ekonomice vyvolá odpovídající růst cenové hladiny a například zvýšení produktu v ekonomice vyvolá odpovídající snížení cenové hladiny.

Autorem této rovnice je Irving Fischer.[6]

Statistické údaje

Během let 2003 - 2012 rostla cenová hladina, která byla měřena implicitním deflátorem HDP, v ČR průměrným ročním tempem vy výši 1,1 %. V letech 2010 - 2011 bylo možné sledovat pokles cenové hladiny v důsledku vývoje cen v jednotlivých ekonomických oblastech. Po dvouletém poklesu cenová hladina pokročila opět směrem vzhůru.[7]

Reference
  1. Cenová hladina. Téma - finance [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online.
  2. SOUKUP, J. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Management Press, 2018. 535 s. ISBN 978-80-7261-537-7.
  3. VLČEK, J. Ekonomie a ekonomika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2016. 556 s. ISBN 978-80-7552-190-3.
  4. BRČÁK, J. Makroekonomie - teorie a praxe. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. 223 s. ISBN 978-80-7380-492-3.
  5. SAMUELSON, P. A.; NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 19. vyd. Praha: NS Svoboda, 2013. 715 s. ISBN 978-80-205-0629-0.
  6. JUREČKA, V. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 352 s. ISBN 978-80-247-4386-8.
  7. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Cenová hladina vzrostla průměrně o 1,1 % ročně. [online]. Praha: ČSÚ. [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/870031e94d
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.