Pavel Kysilka

Vystudoval na Fakultě ekonomiky Vysoké školy ekonomické v Praze (promoval v roce 1982 a získal titul inženýr), kde také v letech 1982 až 1989 pracoval jako odborný asistent a pokračoval ve studiu interní aspirantury (tu získal v roce 1986). K tomu navíc působil v letech 1986 až 1990 v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd.[1] Ve svých odborných pracích se zaměřoval především na problematiku transformace na tržní ekonomiku, podílel se např. na vzniku publikace Československo na rozcestí. Je bývalým členem KSČ.

V roce 1990 se stal proděkanem pro vědu na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Od září 1990 do konce roku 1991 pracoval jako poradce ministra pro hospodářskou politiku a místní rozvoj České republiky. V této funkci se podílel na projektech podpory malých a středních podniků a na založení Českomoravské záruční a rozvojové banky.[2]

Počátkem roku 1992 nastoupil do Státní banky československé, kde působil jako náměstek generálního ředitele hlavního ústavu pro Českou republiku. Dne 20. května 1992 byl jmenován prezidentem Václavem Havlem členem bankovní rady a viceguvernérem Státní banky československé, v níž pak vedl přípravu a realizaci zavedení české koruny a měnovou odluku od Slovenska.[3]

V únoru 1993 jej opět prezident Václav Havel jmenoval členem bankovní rady a viceguvernérem tentokrát už České národní banky.[4] V období od prosince 1997 do července 1998 byl guvernérem České národní banky Josefem Tošovským pověřen zastupováním guvernéra České národní banky v plném rozsahu práv a povinností po dobu jeho výkonu funkce předsedy vlády České republiky. Ve funkcích člena bankovní rady a viceguvernéra České národní banky pak setrval až do února 1999. Působení v České národní bance pak definitivně ukončil na konci září 1999.

V době, kdy byl výkonným guvernérem České národní banky zavedl vyhlašování inflačního cíle (který se bude Česká národní banka snažit naplnit bez ohledu na to, jaká vláda je u moci a jakou hospodářskou politiku přijme) namísto předchozího řízení měnové politiky podle stavu měnové zásoby. Podle řady spekulací i tento krok přispěl k osobní nevraživosti Josefa Tošovského a Pavla Kysilky. To nejspíš vedlo i k tomu, že po skončení působení v České národní bance (prezident Václav Havel mu neprodloužil mandát), nedostal od České národní banky souhlas k tomu, aby nastoupil do vrcholné funkce v Erste Bank Sparkassen (ucházela se o koupi státního podílu v České spořitelně). Musel tak přijmout jedno z ředitelských míst v české Erste Group, a ne místo v nejvyšším managementu spořitelny.[5]

V 90. letech 20. století také působil jako expert Mezinárodního měnového fondu (1994 až 1997), z této pozice se podílel na zavedení národních měn v řadě východoevropských a středoasijských zemí (např. v Turkmenistánu, Uzbekistánu či Gruzii). Byl prezidentem České společnosti ekonomické, členem prezidia Fond národního majetku České republiky, členem Rady Národního divadla a prezidentem Klubu Formule 1 v České republice.

V letech 2000 až 2004 pracoval jako hlavní ekonom České spořitelny (kterou nakonec rakouská Erste Bank Sparkassen koupila), dne 5. října 2004 se stal členem představenstva a náměstkem generálního ředitele České spořitelny (odpovídal za bankovní provoz, IT, strategické a ekonomické analýzy a EU kancelář).[6] Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2015 vykonával funkci předsedy představenstva a zároveň generálního ředitele České spořitelny.[7][8][9] V roce 2011 byl zvolen Bankéřem roku 2011[10] a o rok později titul obhájil, když se stal i Bankéřem roku 2012.[11]

Angažuje se jako člen správní rady Vysoké školy ekonomické v Praze[12] či Správní rady obecně prospěšné společnosti Smetanova Litomyšl, která pořádá stejnojmenný hudební festival.[13] Byl také členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).[14] V červnu 2014 se měl stát šéfem České bankovní asociace.[15]

Dne 11. března 2020 byl zvolen členem Rady České televize[16], a to s účinností od 27. března 2020.[17] Nominoval jej Svaz průmyslu a dopravy ČR. V prosinci 2020 se pak stal místopředsedou Rady České televize.[18]

Pavel Kysilka je ženatý. S manželkou Milenou mají tři děti – dceru Kateřinu (* 1983) a syny Štěpána (* 1986) a Martina (* 1994).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Kysilka na Wikimedia Commons

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Kysilka