Úvaly (Valtice)
Úvaly (německy Garschönthal)[2] jsou malá vesnice, část jihomoravského města Valtice. Dnes zde žije necelých 150 obyvatel[3], což je asi pětina oproti 732 při sčítání roku 1930. Ves leží v údolí Úvalského potoka na konci slepé silnice, zástavba se nachází ani ne 500 m od hranice s Rakouskem.
| Úvaly | |
|---|---|
.jpg.webp) Pohled na Úvaly od Valtic (s kostelíkem Sv. Stanislava Kostky) | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Valtice |
| Okres | Břeclav |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava (do roku 1920 Dolní Rakousko) |
| Zeměpisné souřadnice | 48°44′37″ s. š., 16°42′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 138 (2011)[1] |
| Katastrální území | Úvaly u Valtic (9,65 km²) |
| Nadmořská výška | 206 m n. m. |
| PSČ | 691 42 |
| Počet domů | 72 (2011)[1] |
  Úvaly | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 176681 |
| Kód k. ú. | 776688 |
| Zaniklé obce.cz | 17119 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Původ vesnice je pravděpodobně v kolonizační činnosti pasovského biskupství z poloviny 11. století (byla vybrána poloha kolem potoka a ne kolem komunikace, jak tomu bývalo zvykem v kolonizaci pozdější). První písemná zmínka je z roku 1269. Od roku 1466 až do zániku patrimoniální správy náležely Úvaly k valtickému panství Lichtenštejnů.
Původně dolnorakouská obec osídlená převážně Němci (86 % v roce 1930) byla roku 1920 jakožto součást Valticka odstoupena Československu. V meziválečném období zde byla v provozu cihelna a mlýn, působil zde spolek dobrovolných hasičů.
V roce 1945 bylo národnostně německým majitelům konfiskován majetek (šlo o více než 75 % půdy a 83 % domů v obci) a byli vysídleni. Nově příchozí obyvatelé (převážně z okolí Břeclavi) osídlili pouze necelou polovinu domů, zbytek byl posléze odstraněn. Obec, která se v období existence Železné opony nacházela v hraničním pásmu, byla určena k vysídlení, které nakonec nebylo realizováno; počet obyvatel zde nicméně klesal i přirozeně (–60 % mezi lety 1950 a 1991).
Roku 1964 byly Úvaly připojeny k sousedním Valticím.
Po zrušení hraničního pásma roku 1990 a otevření hranic se odliv obyvatel zastavil a populace stagnuje, po roce 2000 zde výrazněji přibylo i nových domů. Rozvíjí se služby (restaurace, ubytování) využívající vinařskou turistiku a blízkost Lednicko-valtického areálu a Pálavy.
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[4]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Úvaly | 522 | 598 | 650 | 706 | 657 | 702 | 732 | 367 | 277 | 256 | 184 | 142 | 142 | 138 |
| Počet domů | část Úvaly | 111 | 125 | 137 | 144 | 152 | 156 | 170 | 115 | 65 | 59 | 56 | 62 | 62 | 72 |
Pamětihodnosti
- filiální kostel sv. Stanislava Kostky – klasicistní stavba s věží; původní kaple z 40. let 19. století rozšířena v kostel (vysvěcen roku 1883); zchátralá stavba obnovena a znovuvysvěcena roku 1993
- socha sv. Kryštofa – u kostela, z 2. poloviny 19. století
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 1000.
- Archivovaná kopie. www.sklepuvaly.cz [online]. [cit. 2009-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-16.
- Úvaly [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.
Literatura
- NEKUDA, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 627.
- http://uvaly.webnode.cz/historie/
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Úvaly na Wikimedia Commons
- Úvaly v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Katastrální mapa Úval na webu ČÚZK