Ústav fyziky plazmatu Akademie věd České republiky
Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., je veřejná výzkumná instituce, součást Akademie věd České republiky.[1] Zabývá se studiem fyziky plazmatu, souvisejících procesů a jejich využitím a výzkumem řízené termojaderné fúze.
Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i. | |
---|---|
Hlavní budova Ústavu fyziky plazmatu | |
Zkratka | ÚFP AV ČR |
Vznik | 1. ledna 1959 |
Právní forma | veřejná výzkumná instituce |
Sídlo | Za Slovankou 1782/3 182 00 Praha 8 |
Souřadnice | 50°7′23,94″ s. š., 14°27′50,75″ v. d. |
Ředitel | RNDr. Radomír Pánek, Ph.D. |
Mateřská organizace | Akademie věd České republiky |
Oficiální web | www |
ipp | |
Datová schránka | zipnqqk |
IČO | 61389021 (VR) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ústav byl založen v roce 1959 (tehdy ještě pod názvem Výzkumný ústav vakuové elektroniky). Roku 1974 získal ústav sovětský tokamak TM-1-MH, který byl uveden do provozu v roce 1977. Od roku 2008 provozuje ústav Tokamak COMPASS, největší tokamak v České republice.[2] Spolu s Fyzikálním ústavem AV ČR se také podílí na chodu Badatelského centra PALS provozujícího jódový laserový systém Asterix IV.[3] Ústav byl v roce 2009 časopisem 21. století jmenován mezi deseti nejúspěšnějšími ústavy Akademie.[4]
Jednotlivá vědecká oddělení ústavu se zaměřují na řízení termojaderného slučování, využití elektrických výbojů, interakci plazmatu s jinými skupenstvími hmoty, likvidaci odpadů v proudu plazmatu, procesy plazmového stříkání, výzkum a vývoj v oblasti ultrapřesné a speciální optiky a řešení dalších problémů souvisejících s plazmatem.
Struktura
Ústav fyziky plazmatu má šest výzkumných oddělení:
- Tokamak
- Laserové plazma
- Materiálové inženýrství
- Impulzní plazmové systémy
- Plazmochemické technologie
- Centrum TOPTEC – Regionální centrum speciální optiky a optoelektronických systémů
Výzkum na Ústavu fyziky plazmatu
Obor plazmat studovaných v ústavu zahrnuje jak relativně studená výbojová plazmata s teplotami do 40 tisíc K (energie řádu 1 eV) až po velmi horká laserová plazmata s teplotami řádu desítek miliónů K (energie přes 1 keV). Rovněž obor hustot studovaných plazmat je velmi široký: od plazmatu s hustotou o mnoho řádů nižší než hustota plynu za atmosférického tlaku (výboje v tokamacích) až po plazma s hustotou srovnatelnou s hustotou pevné fáze (počáteční fáze vytváření laserového plazmatu). Podle doby života lze v ústavu studované typy plazmatu rozdělit na v podstatě stacionární termální -rovnovážná- plazmata (plazmatronové výboje), kvazistacionární výbojová plazmata s dobou života několik desetin sekundy (plazma tokamaku COMPASS) a nestacionární silně nerovnovážná plazmata s dobou života 1 μs i méně (impulzní plazmové systémy a laserové plazma).
Aplikovaný výzkum ústavu zahrnuje např. vývoj materiálů schopných odolávat dlouhodobému působení horkého plazmatu v tokamacích. Ty jsou připravovány plazmovými nástřiky (vodou stabilizovaným plazmatronem patentovaným ústavem), analyzovány a optimalizovány v oddělení materiálového inženýrství a pak testovány v reálných provozních podmínkách na tokamaku COMPASS.[5] Další oblastí aplikovaného výzkumu jsou pokročilé optické systémy, vyvíjené jak pro průmyslovou sféru, tak pro výzkumné organizace, včetně např. ESA.
Historie
- 1. 1. 1959 Založení Ústavu vakuové elektroniky Československé akademie věd z cca 50 bývalých zaměstnanců Výzkumného ústavu vakuové elektroniky - zejména oddělení urychlovačů; ředitel Ing. Jan Váňa.
- 1960 Vývoj lékařského betatronu ve spolupráci s Chiranou (Karel Rytina, Lubomír Pikulík…)
- 1963 Experimentální zařízení Elman 1 - spuštění lineární magnetické plazmatické pasti s elektronovým svazkem (Miloš Seidl…).
- 1968 Transformace Bernsteinových vln - dodnes často citovaná teoretická práce (Vladimír Kopecký, Josef Preinhaelter).
- 1972 Zachycení elektronů svazku do vln vybuzených tímto svazkem, univerzálnost silně nelineárního efektu - teoretická předpověď (Karel Jungwirth), experimentální důkaz na zařízení ELMAN II (Pavel Šunka, Jiří Ullschmied, Vojtěch Piffl).
- 1973 Silové působení vf vln na plazma – základní, dodnes citovaná, teoretická práce (Richard Klíma, Václav Petržílka).
- 1975 Virtuální katoda výkonového elektronového svazku - předpověď vzniku a využití (Karel Jungwirth), experimentální důkaz na zařízení REBEX: generace nad tepelných elektronů, kolektivní urychlení iontů a zvýšení účinnosti ohřevu plazmatu při využití účinku virtuální katody (Pavel Šunka…).
- 1976 Experimentální toroidální zařízení INTERMEZZO - potvrzení Klímovy a Petržílkovy teorie (Jindřich Musil, Jiří Ďatlov…).
- 1979 Zřízení oddělení aplikované fyziky plazmatu – syntéza NOx, povrchové vrstvy Si3N4 (Jindřich Musil, Laco Bárdoš…)
- 1981 Rozšíření ÚFP o skupinu zabývající se vodou stabilizovaným plazmatronem - převod z organizace Aquacentrum.
- 1983–1984 Rekonstrukce tokamaku TM-1-MH na CASTOR - Czechoslovak Academy of Sciences TORus (František Žáček, Jan Stöckel…).
- 1984 Experimentální zařízení Z-pinch - zahájení činnosti výboje s impulsním napouštěním plynu – intenzivního zdroje rtg záření (Aleš Krejčí…).
- 1985 Rozšíření ÚFP o skupinu struktury materiálů (Pavel Chráska…).
- 1985–1989 Rtg analyzátor vyvinutý a vyrobený v ÚFP prokázal na zařízení GOL ohřev hustého plazmatu na teploty řádu keV (Jaroslav Rauš, Vojtěch Piffl, Ústav jaderné fyziky, Novosibirsk).
- 1985–1990 Deterministický chaos - numerické simulace nelineární interakce elektromagnetických vln s plazmatem (Ladislav Krlín, Pavel Pavlo, Zdeněk Gášek).
- 1988 Teorie Langmuirových solitonů a silné plazmové turbulence - první zahraniční spoluautor v prestižní sérii „Voprosy těorii plazmy“ (Karel Jungwirth).
- 1988 Generátor fokusovaných rázových vln pro drcení ledvinových kamenů - dokončen ve spolupráci s 1. LF UK - Interní klinikou (Pavel Šunka, Jiří Beneš…).
- 17. 11. 1989 Oslavy 30. výročí založení ústavu (společenský večer v Savarinu).
- 1990–1994 International Board of Advisors. Studie v rámci projektu (EURATOM) termonukleárního experimentálního reaktoru ITER (Pavol Pavlo, Ladislav Krlín, Richard Klíma).
- 1990–1994 Numerické simulace interakce dolně hybridních vln s elektrony a alfa-částicemi v tokamaku-reaktoru (Pavol Pavlo, Ladislav Krlín).
- 1994 Instalace čtyřkanálového rtg spektrometru vyrobeného v ÚFP na tokamaku TCV v École Polytechnique Fédérale de Lausanne (Vojtěch Piffl, Jaroslav Rauš, Aleš Krejčí).
- 1994–2000 Numerické simulace anomální difúze iontů v nízkofrekvenční turbulenci plazmatu tokamaku v jednoduchém modelu stacionárního periodického potenciálu (Ladislav Krlín, Vojtěch Svoboda, Jan Stöckel).
- 1996 Experimentální zařízení CAPEX – rychlý kapilární výboj v argonem plněné kapiláře („přenosný“ rtg laser) - zahajuje činnost (Karel Koláček…).
- 30. 6. 1997 ASTERIX IV - mezinárodní dohoda o předání laserového systému Asterix IV z Ústavu kvantové optiky Maxe Plancka (Garching u Mnichova) do ÚFP/FZÚ v Praze.
- 22. 12. 1999 EURATOM: podepsána Asociační dohoda EURATOM/IPP.CR.
- 8. 6. 2000 Prague Asterix Laser System (PALS) - oficiální spuštění laserového systému v Badatelském centru PALS – společném pracovišti ÚFP AV ČR a FZÚ AV ČR (Karel Jungwirth, Jiří Ullschmied, Karel Rohlena…).
- 2004 Badatelské centrum PALS se stává členem konzorcia 17 laboratoří z 10 evropských zemí LASERLAB-EUROPE.
- 2004 Spuštění plazmochemického reaktoru Plasgas (Milan Hrabovský, Vladimír Kopecký).
- 20. 10. 2007 Tokamak COMPASS dorazil do Prahy.
- 1. 4. 2008 Slavnostní odhalení tokamaku COMPASS za účasti představitelů EURATOM, UKAEA, EFDA, AV ČR a vlády České republiky.
- 9. 12. 2008 První plazma tokamaku COMPASS.
- 19. 2. 2009 Slavnostní spuštění tokamaku COMPASS.
- 1. 10. 2010 Vytvořeno Regionální centrum speciální optiky a optoelektronických systémů „TOPTEC“ v Turnově.
- 23. 6. 2011 Britský premiér David Cameron na návštěvě COMPASSu
- 15. 3. 2012 Otevření Laboratoře plazmových technologií v Praze - Letňanech
- 1. 2. 2015 RNDr. Radomír Pánek, Ph.D., ředitelem.
Odkazy
Reference
- Rejstřík veřejných výzkumných institucí. rvvi.msmt.cz [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.
- Historie ústavu [online]. Ústav fyziky plazmatu Akademie věd ČR [cit. 2016-11-10]. Dostupné online.
- Laboratoř PALS [online]. Fyzikální ústav AV ČR, Ústav fyziky plazmatu AV ČR [cit. 2016-11-10]. Dostupné online.
- Michal Andrle: 10 nejúspěšnějších ústavů Akademie věd ČR, 21. století, září 2009, 84-86, dostupné online.
- Katalog účastníků veletrhu Věda Výzkum Inovace [online]. 2016 [cit. 2017-03-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ústav fyziky plazmatu Akademie věd České republiky na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- TOPTEC