Ústav fyziky plazmatu Akademie věd České republiky

Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., je veřejná výzkumná instituce, součást Akademie věd České republiky.[1] Zabývá se studiem fyziky plazmatu, souvisejících procesů a jejich využitím a výzkumem řízené termojaderné fúze.

Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.
Hlavní budova Ústavu fyziky plazmatu
ZkratkaÚFP AV ČR
Vznik1. ledna 1959
Právní formaveřejná výzkumná instituce
SídloZa Slovankou 1782/3
182 00 Praha 8
Souřadnice50°7′23,94″ s. š., 14°27′50,75″ v. d.
ŘeditelRNDr. Radomír Pánek, Ph.D.
Mateřská organizaceAkademie věd České republiky
Oficiální webwww.ipp.cas.cz
E-mailipp@ipp.cas.cz
Datová schránkazipnqqk
IČO61389021 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústav byl založen v roce 1959 (tehdy ještě pod názvem Výzkumný ústav vakuové elektroniky). Roku 1974 získal ústav sovětský tokamak TM-1-MH, který byl uveden do provozu v roce 1977. Od roku 2008 provozuje ústav Tokamak COMPASS, největší tokamak v České republice.[2] Spolu s Fyzikálním ústavem AV ČR se také podílí na chodu Badatelského centra PALS provozujícího jódový laserový systém Asterix IV.[3] Ústav byl v roce 2009 časopisem 21. století jmenován mezi deseti nejúspěšnějšími ústavy Akademie.[4]

Jednotlivá vědecká oddělení ústavu se zaměřují na řízení termojaderného slučování, využití elektrických výbojů, interakci plazmatu s jinými skupenstvími hmoty, likvidaci odpadů v proudu plazmatu, procesy plazmového stříkání, výzkum a vývoj v oblasti ultrapřesné a speciální optiky a řešení dalších problémů souvisejících s plazmatem.

Struktura

Budova tokamaku

Ústav fyziky plazmatu má šest výzkumných oddělení:

  • Tokamak
  • Laserové plazma
  • Materiálové inženýrství
  • Impulzní plazmové systémy
  • Plazmochemické technologie
  • Centrum TOPTEC – Regionální centrum speciální optiky a optoelektronických systémů

Výzkum na Ústavu fyziky plazmatu

Tokamak COMPASS

Obor plazmat studovaných v ústavu zahrnuje jak relativně studená výbojová plazmata s teplotami do 40 tisíc K (energie řádu 1 eV) až po velmi horká laserová plazmata s teplotami řádu desítek miliónů K (energie přes 1 keV). Rovněž obor hustot studovaných plazmat je velmi široký: od plazmatu s hustotou o mnoho řádů nižší než hustota plynu za atmosférického tlaku (výboje v tokamacích) až po plazma s hustotou srovnatelnou s hustotou pevné fáze (počáteční fáze vytváření laserového plazmatu). Podle doby života lze v ústavu studované typy plazmatu rozdělit na v podstatě stacionární termální -rovnovážná- plazmata (plazmatronové výboje), kvazistacionární výbojová plazmata s dobou života několik desetin sekundy (plazma tokamaku COMPASS) a nestacionární silně nerovnovážná plazmata s dobou života 1 μs i méně (impulzní plazmové systémy a laserové plazma).

Aplikovaný výzkum ústavu zahrnuje např. vývoj materiálů schopných odolávat dlouhodobému působení horkého plazmatu v tokamacích. Ty jsou připravovány plazmovými nástřiky (vodou stabilizovaným plazmatronem patentovaným ústavem), analyzovány a optimalizovány v oddělení materiálového inženýrství a pak testovány v reálných provozních podmínkách na tokamaku COMPASS.[5] Další oblastí aplikovaného výzkumu jsou pokročilé optické systémy, vyvíjené jak pro průmyslovou sféru, tak pro výzkumné organizace, včetně např. ESA.

Historie

Centrum PALS s laserem Asterix
  • 1. 1. 1959 Založení Ústavu vakuové elektroniky Československé akademie věd z cca 50 bývalých zaměstnanců Výzkumného ústavu vakuové elektroniky - zejména oddělení urychlovačů; ředitel Ing. Jan Váňa.
  • 1960 Vývoj lékařského betatronu ve spolupráci s Chiranou (Karel Rytina, Lubomír Pikulík…)
  • 1963 Experimentální zařízení Elman 1 - spuštění lineární magnetické plazmatické pasti s elektronovým svazkem (Miloš Seidl…).
  • 1968 Transformace Bernsteinových vln - dodnes často citovaná teoretická práce (Vladimír Kopecký, Josef Preinhaelter).
  • 1972 Zachycení elektronů svazku do vln vybuzených tímto svazkem, univerzálnost silně nelineárního efektu - teoretická předpověď (Karel Jungwirth), experimentální důkaz na zařízení ELMAN II (Pavel Šunka, Jiří Ullschmied, Vojtěch Piffl).
  • 1973 Silové působení vf vln na plazma – základní, dodnes citovaná, teoretická práce (Richard Klíma, Václav Petržílka).
  • 1975 Virtuální katoda výkonového elektronového svazku - předpověď vzniku a využití (Karel Jungwirth), experimentální důkaz na zařízení REBEX: generace nad tepelných elektronů, kolektivní urychlení iontů a zvýšení účinnosti ohřevu plazmatu při využití účinku virtuální katody (Pavel Šunka…).
  • 1976 Experimentální toroidální zařízení INTERMEZZO - potvrzení Klímovy a Petržílkovy teorie (Jindřich Musil, Jiří Ďatlov…).
  • 1979 Zřízení oddělení aplikované fyziky plazmatu – syntéza NOx, povrchové vrstvy Si3N4 (Jindřich Musil, Laco Bárdoš…)
  • 1981 Rozšíření ÚFP o skupinu zabývající se vodou stabilizovaným plazmatronem - převod z organizace Aquacentrum.
  • 19831984 Rekonstrukce tokamaku TM-1-MH na CASTOR - Czechoslovak Academy of Sciences TORus (František Žáček, Jan Stöckel…).
  • 1984 Experimentální zařízení Z-pinch - zahájení činnosti výboje s impulsním napouštěním plynu – intenzivního zdroje rtg záření (Aleš Krejčí…).
  • 1985 Rozšíření ÚFP o skupinu struktury materiálů (Pavel Chráska…).
  • 19851989 Rtg analyzátor vyvinutý a vyrobený v ÚFP prokázal na zařízení GOL ohřev hustého plazmatu na teploty řádu keV (Jaroslav Rauš, Vojtěch Piffl, Ústav jaderné fyziky, Novosibirsk).
  • 19851990 Deterministický chaos - numerické simulace nelineární interakce elektromagnetických vln s plazmatem (Ladislav Krlín, Pavel Pavlo, Zdeněk Gášek).
  • 1988 Teorie Langmuirových solitonů a silné plazmové turbulence - první zahraniční spoluautor v prestižní sérii „Voprosy těorii plazmy“ (Karel Jungwirth).
  • 1988 Generátor fokusovaných rázových vln pro drcení ledvinových kamenů - dokončen ve spolupráci s 1. LF UK - Interní klinikou (Pavel Šunka, Jiří Beneš…).
  • 17. 11. 1989 Oslavy 30. výročí založení ústavu (společenský večer v Savarinu).
  • 19901994 International Board of Advisors. Studie v rámci projektu (EURATOM) termonukleárního experimentálního reaktoru ITER (Pavol Pavlo, Ladislav Krlín, Richard Klíma).
  • 19901994 Numerické simulace interakce dolně hybridních vln s elektrony a alfa-částicemi v tokamaku-reaktoru (Pavol Pavlo, Ladislav Krlín).
  • 1994 Instalace čtyřkanálového rtg spektrometru vyrobeného v ÚFP na tokamaku TCV v École Polytechnique Fédérale de Lausanne (Vojtěch Piffl, Jaroslav Rauš, Aleš Krejčí).
  • 19942000 Numerické simulace anomální difúze iontů v nízkofrekvenční turbulenci plazmatu tokamaku v jednoduchém modelu stacionárního periodického potenciálu (Ladislav Krlín, Vojtěch Svoboda, Jan Stöckel).
  • 1996 Experimentální zařízení CAPEX – rychlý kapilární výboj v argonem plněné kapiláře („přenosný“ rtg laser) - zahajuje činnost (Karel Koláček…).
  • 30. 6. 1997 ASTERIX IV - mezinárodní dohoda o předání laserového systému Asterix IV z Ústavu kvantové optiky Maxe Plancka (Garching u Mnichova) do ÚFP/FZÚ v Praze.
  • 22. 12. 1999 EURATOM: podepsána Asociační dohoda EURATOM/IPP.CR. 
  • 8. 6. 2000 Prague Asterix Laser System (PALS) - oficiální spuštění laserového systému v Badatelském centru PALS – společném pracovišti ÚFP AV ČR a FZÚ AV ČR (Karel Jungwirth, Jiří Ullschmied, Karel Rohlena…).
  • 2004 Badatelské centrum PALS se stává členem konzorcia 17 laboratoří z 10 evropských zemí LASERLAB-EUROPE.
  • 2004 Spuštění plazmochemického reaktoru Plasgas (Milan Hrabovský, Vladimír Kopecký).
  • 20. 10. 2007 Tokamak COMPASS dorazil do Prahy.
  • 1. 4. 2008 Slavnostní odhalení tokamaku COMPASS za účasti představitelů EURATOM, UKAEA, EFDA, AV ČR a vlády České republiky.
  • 9. 12. 2008 První plazma tokamaku COMPASS.
  • 19. 2. 2009 Slavnostní spuštění tokamaku COMPASS.
  • 1. 10. 2010 Vytvořeno Regionální centrum speciální optiky a optoelektronických systémů „TOPTEC“ v Turnově.
  • 23. 6. 2011 Britský premiér David Cameron na návštěvě COMPASSu
  • 15. 3. 2012 Otevření Laboratoře plazmových technologií v Praze - Letňanech
  • 1. 2. 2015 RNDr. Radomír Pánek, Ph.D., ředitelem.

Odkazy

Reference

  1. Rejstřík veřejných výzkumných institucí. rvvi.msmt.cz [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.
  2. Historie ústavu [online]. Ústav fyziky plazmatu Akademie věd ČR [cit. 2016-11-10]. Dostupné online.
  3. Laboratoř PALS [online]. Fyzikální ústav AV ČR, Ústav fyziky plazmatu AV ČR [cit. 2016-11-10]. Dostupné online.
  4. Michal Andrle: 10 nejúspěšnějších ústavů Akademie věd ČR, 21. století, září 2009, 84-86, dostupné online.
  5. Katalog účastníků veletrhu Věda Výzkum Inovace [online]. 2016 [cit. 2017-03-09]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.