Úřední povolení v dopravě

Řidičské oprávnění podle zákona č. 361/2000 Sb. (Zákon o silničním provozu) je podmínkou k řízení silničních motorových vozidel. Získává se zvlášť pro různé skupiny a podskupiny vozidel. Dokladem o řidičském oprávnění je řidičský průkaz. Oprávnění uděluje a průkaz vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu žadatele.

Bodový systém vyhodnocuje zjištěné přestupky při řízení vozidel jako postupné ztrácení odborné způsobilosti řidiče, které může v krajním případě vyvrcholit dočasným odebráním řidičského oprávnění. Žádný doklad o aktuálním stavu bodového konta však držitel řidičského oprávnění v současném systému nemá a obtížné a zdlouhavé může být i zjišťování stavu u příslušného evidujícího obecního úřadu.

Průkaz profesní způsobilosti řidiče je vyžadován navíc pro řízení nákladních automobilů a autobusů podle vymezení v zákoně č. 361/2000 Sb.

Průkaz způsobilosti vozidla musí mít podle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. S výjimkou historických a sportovních vozidel vydává doklady vždy místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

• Technický průkaz silničního vozidla se vydává pro silniční motorová vozidla a pro přípojná vozidla podléhající registraci. Pro zvláštní vozidla se vydává technický průkaz zvláštního motorového vozidla.
• Osvědčení o registraci silničního vozidla (resp. zvláštního motorového vozidla).
• Osvědčení o technické způsobilosti vozidla (nazývané též technické osvědčení silničního vozidla) se podle zákona má vydávat pro vozidla, která nepodléhají registraci.
• Historickým vozidlům se vydává průkaz historického vozidla, sportovním vozidlům průkaz sportovního vozidla. Tyto průkazy vydává obecní úřad krajského města s výjimkou Středočeského kraje, pro které je vydává městský úřad v Kolíně, pro Prahu vydává tyto průkazy magistrát.

V silniční dopravě pro cizí potřeby (např. linková doprava, příležitostná doprava, taxislužba, nákladní doprava, mezinárodní kyvadlová doprava) rozlišuje v České republice Zákon o silniční dopravě (111/1994 Sb.) tyto druhy úředních souhlasů:

• koncese od živnostenského úřadu je podmínkou k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby živnostníkem
• povolení od dopravního úřadu je podmínkou k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby v jiných případech, tedy je-li doprava provozována právnickou osobou (případně též fyzickou osobou mimo živnostenské oprávnění, tato možnost je však sporná)

Pro získání této koncese nebo povolení je třeba prokázat dobrou pověst a odbornou způsobilost, pro získání koncese navíc finanční způsobilost podle zákona.

Osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě je podmínkou provozování městské autobusové dopravy – dokládá, že dopravce je držitelem platné koncesní listiny i platných licencí k provozování linek městské autobusové dopravy.

Licence k provozování linkové osobní dopravy je podle zákona č. 111/1994 Sb. podmínkou k provozování linkové osobní dopravy jak veřejné, tak i neveřejné (tzv. zvláštní), a to ať je doprava provozována na základě koncese, nebo na základě povolení, ať je provozována autobusy, nebo například osobními automobily. Licence vydává dopravní úřad pro každou linkou zvlášť, přičemž zákonným důvodem k odepření licence je například souběh s krajem nebo obcí dotovanou dopravou, která dostatečně pokrývá přepravní potřeby, nebo pokud se dopravce v minulosti dopustil některých porušení zákona.

V praxi dochází k problémům vyplývajícím z toho, že dopravu objednávají a dotují kraje a obce v samostatné působnosti formou obchodního výběru a smluvního vztahu, zatímco licence k téže dopravě udělují kraje, statutární města a obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti licenčním řízením podle jiných kritérií. Tato podvojnost a nekompatibilita řízení i závazků z nich plynoucích je zdrojem mnoha právních i faktických problémů a sporů a vedla mimo jiné i k závažné krizi v autobusové dopravě v Ústeckém kraji. Řešení má napomoci připravovaný Zákon o veřejné dopravě.

K vlastnění či provozování pozemních komunikací nevyžaduje zákon žádné zvláštní oprávnění, které by předem zajišťovalo dostatečnou kvalifikaci a spolehlivost vlastníka. Zatímco u komunikací vyšších kategorií, které vlastní stát nebo kraje a pro jejichž správu si zpravidla zřizují či zjednávají specializované firmy, bývá profesionalita přiměřeně zajištěna, problematické jsou místní komunikace, jejichž vlastníky jsou v samostatné působnosti obce včetně tzv. obcí I. stupně, a veřejně přístupné účelové komunikace, jejichž vlastníkem může být kdokoliv. Nedostatky mohou být řešeny teprve následně formou státního dozoru.

Úřední povolení je podmínkou k provozování jakéhokoliv druhu dráhy spadající do působnosti Zákona o dráhách. Úřední povolení vydává příslušný drážní správní úřad.

Osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy je podmínkou k provozování dráhy celostátní nebo regionální. Toto osvědčení vydává drážní správní úřad vždy na dobu 5 let.

Licence k provozování drážní dopravy je podmínkou k provozování dopravy (veřejné i neveřejné) na jakémkoliv druhu dráhy spadajícím do působnosti Zákona o dráhách. Licenci uděluje příslušný drážní správní úřad. Licence k provozování drážní dopravy udělená úřadem členského státu Evropských společenství platí na území České republiky.

Na dráze celostátní a regionální je další podmínkou provozování dopravy přidělení kapacity dopravní cesty.

Osvědčení dopravce je doklad, který dopravci vydává drážní správní úřad na dobu nejvýše 5 let. Osvědčení dokládá, že organizační struktura, vnitřní předpisy, odborné zajištění a systém řízení zajišťují bezpečnou činnost dopravce při provozování drážních vozidel a určených technických zařízení.

Průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla dokládá potřebný věk, výcvik, vzdělání, spolehlivost a zdravotní způsobilost konkrétní fyzické osoby. Průkaz vydává příslušný drážní správní úřad.

Technická způsobilost drážních vozidel se prokazuje shodou se schváleným typem.

Všechna drážní vozidla na dráze tramvajové, trolejbusové nebo lanové, všechna hnací drážní vozidla, železniční tažená vozidla pro rychlost nad 160 km/h musí mít navíc ještě individuální průkaz způsobilosti vozidla od drážního správního úřadu. (Tento průkaz tedy nepotřebují pouze tažené osobní i nákladní železniční vozy pro rychlost nejvýše do 160 km/h).

Průkaz způsobilosti určeného technického zařízení je doklad, který musí mít určená zařízení tlaková, plynová, elektrická, zdvihací, dopravní, pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny a pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, která slouží k zabezpečení provozování dráhy nebo drážní dopravy nebo lyžařských vleků. Průkaz vydává příslušný drážní správní úřad.

K provozu plavidla nebo plovoucího zařízení vydává plavební úřad osvědčení plavidla (t. j. lodní osvědčení nebo osvědčení plovoucího zařízení). Osvědčení plavidla dokládá i vlastnický vztah k plavidlu. Osvědčení plavidla může být vydáno jen za podmínky, že je schválena způsobilost určených technických zařízení, která jsou na plavidle instalována. Vybraná malá plavidla evidenci nepodléhají.

Výrobci vydává plavební úřad průkaz způsobilosti typu plavidla. Typové osvědčení plavidla pak vydává výrobce pro každé konkrétní vyrobené plavidlo.

Podmínkou k vedení plavidla je průkaz způsobilosti vůdce plavidla. Pro některé další vyhláškou vymezené funkce v posádce vyžaduje zákon průkaz způsobilosti člena posádky plavidla.

Koncese k provozování vodní dopravy je nezbytná k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby a se vydává podle živnostenského zákona. Plavební úřad vydává v koncesním řízení stanovisko.

Vodní cestu (vodní tok nebo vodní plochu) spravuje její vlastník nebo správce. K této činnosti nepotřebuje žádné zvláštní oprávnění. Správce vodní cesty má některé povinnosti a omezení ze zákona.

Přístav (veřejný i neveřejný) lze zřizovat a provozovat jen se souhlasem plavebního úřadu a za podmínek jím stanovených.

Osvědčení letové způsobilosti pro jednotlivá letadla vydává Úřad pro civilní letectví nebo jím pověřená osoba na základě shody se schváleným typem a ověření letové způsobilosti nebo na základě posouzení jednotlivého výrobku. Letadla bez tohoto průkazu mohou létat jen na základě souhlasu ke zkušebnímu létání. Zvláštnímu režimu podléhají sportovní létající zařízení.

Letadlo způsobilé létat bez pilota může létat nad územím České republiky jen na základě povolení vydaného Úřadem pro civilní letectví.

Obchodní leteckou dopravu (t. j. pro cizí potřeby za úplatu, a to pravidelnou i nepravidelnou, vnitrostátní i mezinárodní) lze provozovat jen na základě k tomu vydané licence. Vydává ji Úřad pro civilní letectví.

Osvědčení leteckého dopravce (AOC, Air operator certificate) osvědčuje, že vnitřní organizační struktura, systém řízení, splnění podmínek pro letadla, letecký personál atd. zajišťují bezpečnost letového provozu. Vydává je Úřad pro civilní letectví.

Provozní oprávnění cizího státu je podmínkou pro provozování obchodní letecké dopravy na jeho území. Záměr podat u cizího státu žádost o provozní oprávnění musí dopravce předem projednat s Ministerstvem dopravy České republiky. Zahraničním dopravcům (mimo dopravce ze zemí Společenství) uděluje MD ČR k provozování dopravy do České republiky povolení.

Ministerstvo dopravy rozhoduje o udělení přepravních práv.

Leteckou činnost (lety) pro vlastní potřebu je možno provozovat jen na základě povolení vydaného Úřadem pro civilní letectví.

Letecké činnosti pro potřeby státu (přeprava ústavních činitelů, výkon státní správy) lze provádět jen se souhlasem státu zastoupeného vládou.

Letecké práce a letecká veřejná vystoupení lze provádět jen na základě povolení Úřadu pro civilní letectví.

K rekreačním a sportovním letům (včetně osobní dopravy), které nejsou prováděny za účelem zisku, není třeba zvláštní povolení, pokud jsou provozovány letadly s maximální vzletovou hmotností menší než 5,7 t a s celkovým počtem sedadel pro cestující menším než 9.

Průkaz způsobilosti leteckého personálu vydává (nebo, byl-li vydán v zahraničí, uznává) Úřad pro civilní letectví. Průkaz musí mít výkonní letci, obsluhující personál a pozemní letecký personál, druhy průkazů stanoví vyhláška, zákon výslovně jmenuje pilotní průkaz. Zákon stanoví podmínky uznání zahraničního průkazu pilota, leteckého navigátora nebo palubního inženýra.

Povolení provozovat letiště vydává Úřad pro civilní letectví. Provozovatel letiště má různé povinnosti a omezení ze zákona, stát má na letiště předkupní právo.

Osvědčení způsobilosti letiště vydává Úřad pro civilní letectví. Ten je také speciálním stavebním úřadem pro všechny letecké stavby.

Letové provozní služby pro civilní létání včetně letištních služeb může provozovat jen osoba pověřená Úřadem pro civilní letectví.

Letovou navigační službu vykonává na základě pověření Úřadem pro civilní letectví právnická osoba, která má k této činnosti osvědčení.

Leteckou telekomunikační službu, leteckou meteorologickou službu, leteckou informační službu, službu při předletové přípravě a monitorování letu a služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti smí provozovat jen osoba se souhlasem Úřadu pro civilní letectví.

Leteckou službu pátrání a záchrany zajišťují společně ministerstva dopravy, obrany a vnitra.