Érd

Érd (německy Hanselbeck, chorvatsky Andzabeg) je město v Maďarsku v župě Pest. Je jejím nejlidnatějším sídlem (s výjimkou Budapešti, která má vlastní samosprávnou jednotku). Spadá pod Budapešťskou metropolitní oblast (de facto se jedná o předměstí na jihozápadním okraji metropole). Žije zde přibližně 70 tisíc[1] obyvatel.

Érd

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice47°23′ s. š., 18°55′ v. d.
StátMaďarsko Maďarsko
Érd
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha60,5 km²
Počet obyvatel70 063 (2021)[1]
Hustota zalidnění1 157,3 obyv./km²
Správa
StarostaLászló Csőzik (od 2019)
Oficiální webwww.erd.hu
Telefonní předvolba23
PSČ2030
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Dle archeologických nálezů byla oblast současného města osídlena již před 50 000 lety. Město jako takové je poprvé zmiňováno až roku 1243, jeho název Érd může pocházet z maďarského slova erdő (les) nebo ér (pramen). Roku 1543 se ho po pádu pevnosti v Székesféherváru zmocnili Turci, kteří zde postavili nekamenný hrad a mešitu. Základy mešity byly odhaleny během archeologického průzkumu v 60. letech 20. století. Během několika desítek let turecké nadvlády přišly do Érdu Turci ale také jižní Slované. Řada z nich se později asimilovala do většinové společnosti.

Turecké nadvlády byl Érd zbaven roku 1684. O rozvoj obce po obnově Uher se zasloužily především dva šlechtické rody – Szapáryové a poté Illésházyové.

V druhé polovině 20. století zde rodina Károlyů nechala rozparcelovat a postupně rozprodat velké polnosti. Díky jejich značnému počtu byly jako stavební pozemky cenově dobře dostupné. Érd tím upevnil svojí pozici předměstí maďarské metropole a jeho počet obyvatel se začal postupně zvyšovat. Rozvoj obce byl poměrně živelný; nárůst nových domů vedl k problémům se zásobováním vodou a zhoršenému stavu cest.

Až do roku 1972 byl Érd jen malým zemědělským sídlem, známým především díky pěstování vína. Od této doby vznikly zde v 20. století vznikly nové továrny a začali sem jezdit i turisté. Vzhledem k epidemii různých nemocí vinné révy vzrostl v 70. a 80. letech význam i pěstování broskví.

Po roce 1990 následoval vzhledem k procesu suburbanizace nedaleké metropole Budapešti opětovný růst počtu obyvatel města.

Obyvatelstvo

Podle sčítání lidu z roku 2001 žilo ve městě celkem 56 567 obyvatel, z toho 52 821 se přihlásilo k maďarské národnosti, 573 bylo Romů. 334 lidí uvedlo německou národnost, 103 rumunskou a 43 chorvatskou.

Významné stavby

  • Minaret ze 17. století (jeden ze tří, které se v Maďarsku dochovaly, pozůstatek turecké mešity)
  • Kostel sv. Michala
  • Údolí Fundolika s řídce se vyskytujícími rostlinami.
  • Hrad Kutyavár
  • Pozůstatky starořímské silnice

V samotném středu města se nachází Maďarské zeměpisné muzeum (maďarsky Magyar Földrajzi Múzeum.

Doprava

Érd má šest vlakových stanic na dvou železničních tratích. Meziměstská doprava je zajišťována příměstskými linkami z Budapešti.

Město má dvě nádraží – stojí ve své bezprostřední blízkosti a jsou odlišena jako Horní a Dolní nádraží (Érd alsó a Érd felső).

Městem původně procházely silnice první třídy celostátního významu (6 a 7). V roce 1992 byl dokončen silniční obchvat města. Později byly okolo Érdu vybudovány dálnice – M7, M0 a M6, které představují část radiálního systému dálnic okolo Budapešti

Reference

  1. Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. 27. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-09-27]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.