Houby spájivé
Houby spájivé nebo také zygomycety (Zygomycota), dříve oddělení hub, dnes považovány za parafyletické seskupení několika přirozených kmenů/oddělení (Entomophthoromycota, Glomeromycota, Kickxellomycota, Mortierellomycota, Mucoromycota, Zoopagomycota), jejichž zástupci jsou velmi dobře známí jako plísně. Živí se saprofyticky i paraziticky a jsou složkou půdní mikroflóry. Podílejí se významně na rozkladu organické hmoty.
 Houby spájivé | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Doména | eukaryota (Eucaryota) |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | spájivé houby (Zygomycota) parafyletické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stavba těla
Zygomycety tvoří trubicovité mnohojaderné větvené podhoubí, ve stáří nepravidelně přehrádkované. Hlavní složkou buněčné stěny je glukan.
Rozmnožování
Zygomycety střídají pohlavní a nepohlavní rozmnožování. V jeho průběhu splývají dvě pohlavní vlákna různého „pohlaví“, vzniká zygota a z té potom klíčí sporangiofor, který nese výtrusnice a výtrusy.
Systematika
Zygomycety jsou dnes považovány za parafyletické seskupení několika přirozených kmenů/oddělení hub:
- z podříše Zoopagomyceta:
- Entomophthoromycota,
- Kickxellomycota,
- Zoopagomycota;
- z podříše Mucoromyceta:
- Glomeromycota,
- Mortierellomycota,
- Mucoromycota.
Přechodně bývaly do tohoto taxonu řazeny také mikrosporidie (Microsporidia), které pro svoji atypickou morfologii dlouhou dodu nedisponovali trvalejším zařazením do systému organismů, dnes se má za to, že jde o jednu z linií podříše Rozellomyceta.
K nejznámějším zygomycetám, které mají své tradiční místo ve středoškolských učebnicích, patří:
- Kropidlovec černavý (Rhizopus nigricans) – rozkládá substráty bohaté na sacharidy, tvoří husté šedé povlaky, např. na špatně uskladněném chlebu
- Plíseň hlavičková (Mucor mucedo) – jeden z nejznámějších druhů, tvoří bělavé povlaky, tvoří se např. na marmeládě, vlhkém chlebu, atp.
