Zvonohlík zahradní

Zvonohlík zahradní
	Zvonohlík zahradní (samec)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Čeleď	pěnkavovití (Fringillidae);
Rod	zvonohlík (Serinus);
Binomické jméno
	Serinus serinus; (Linnaeus, 1766)
	Rozšíření zvonohlíka zahradního Rozšíření zvonohlíka zahradního hnízdiště celoroční výskyt zimoviště
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zvonohlík zahradní (Serinus serinus) je malý monotypický[2] druh pěvce z čeledi pěnkavovitých.

Popis

Výrazně menší než vrabec (délka těla 11–12 cm).[2][3] Svrchní strana těla, břicho a boky jsou vždy hustě čárkované; výrazný nadoční proužek se v týle spojuje s proužkem, lemujícím tváře; uprostřed tváře je světlá skvrna. Kostřec je u samce výrazně žlutý, u samice zelenožlutý. Samec má jasně žluté čelo a kresbu na hlavě, samice má tyto partie žlutobílé.[4]

Rozšíření

Zvonohlík zahradní měl původně mediteránní typ rozšíření, ale během 19. století se expanzivně rozšířil přes Alpy až do střední Evropy a později i dále: na sever až do Polska a jižního Švédska a na východ do Pobaltí, k Černému moři, do Turecka, na Kypr a do Libanonu. Částečně tažný druh, ptáci ze severnějších populací zimují ve Středomoří včetně Afriky.[2][5]

Výskyt v Česku

V České republice se jako hnízdící druh objevuje až v 1. polovině 19. století. Hnízdí po celém území, nejhojněji v nižších a středních polohách, vystupuje však také vysoko do hor (max. 1250 m n. m.). Jeho početnost je dlouhodobě odhadována na 450–900 tisíc párů.[6]

Přílet na naše území probíhá od poloviny března do dubna, odlet od září do října.[2]

Prostředí

Hnízdí na různých místech se skupinkami stromů.[4]

Hnízdění

Hnízdí jednotlivě a teritoriálně. Hnízdo je obvykle na stromech, zvláště jehličnatých, také na keřích. Staví jej většinou samotná samice ze stonků, listů, kořínků a lýka rostlin, pavučin a lišejníků a zevnitř jej vystýlá rostlinným chmýřím, srstí a peřím. Ročně mívá 2, možná i 3 snůšky po 4 (3–5) špinavě bílých, tmavohnědě až černohnědě skvrnitých a vlnkovaných vejcích o rozměrech 16,5 × 12,2 mm. Jejich inkubace trvá obvykle 13 dnů, na vejcích sedí samotná samice. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí po 14–16 dnech. Dalších asi 9 dnů jsou krmena mimo něj, poté se rodina rozpadá. Pohlavně dospívají v 1. roce života.[2]

Potrava

V potravě převažují semena a části plevelů i kulturních rostlin, příležitostně požírá také bezobratlé. Potravu sbírá většinou na zemi.[2]

Reference

Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
HUDEC, K. a kol. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Praha: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. S. 382–383.
SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 352–353.
CEPÁK, Jaroslav, a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.
ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu zvonohlík zahradní na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Zvonohlík v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Galerie zvonohlík zahradní na Wikimedia Commons
Taxon Serinus serinus ve Wikidruzích

fotografie, hlas, videa

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[499809a04925e8cd0d94478fe1ed03a02de4745d-1] Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]

[hudec-2] HUDEC, K. a kol. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.

[svensson-3] SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Praha: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. S. 382–383.

[svensson1v-4] SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 352–353.

[atlasmigrace-5] CEPÁK, Jaroslav, a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.

[CR_atlas-6] ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.