Zurab Nogaideli

Svou politickou kariéru započal počátkem 90. let společně se svým přítelem Zurabem Žvanijou, když vstoupil do gruzínské Strany zelených. Po volbách v roce 1992, které se konaly po svržení bývalého prezidenta Gamsachurdii, se dostal do parlamentu. V novém působišti byl jmenován předsedou parlamentního výboru pro ochranu životní prostředí a přírodních zdrojů. Tuto funkci vykonával do roku 1995, kdy se konaly nové volby. Po nich se stal znovu poslancem a v letech 1996 až 1997 byl členem Nejvyšší adžarské rady. Poté v roce 1999, když opět uhájil svůj poslanecký mandát ve volbách, předsedal parlamentnímu výboru pro daně a příjmy.

V květnu 2000 byl jmenován Ministrem financí a ve vládě Eduarda Ševardnadzeho a zaujmul místo v týmu mladých reformátorů, který tvořil společně se Saakašvilim a Žvanijou. Během svého působení v této funkci si vydobyl pověst velmi schopného ministra financí, ale v roce 2002 byl z vlády bez zjevných příčin vyhozen. Je ale pravděpodobné, že by nakonec stejně z funkce odstoupil sám, neboť s velkou nelibostí nesl vysokou míru korupce v politice.

V letech 2002 až 2003 se stáhnul do soukromého sektoru a věnoval se podnikání.

Během událostí z konce listopadu 2003, známých jako růžová revoluce, se Nogaideli vrátil do vlády jako ekonomický poradce zastupující prezidentky Nino Burdžanadzeové. V únoru 2004 byl znovu ustaven Ministrem financí ve vládě Zuraba Žvaniji. Tentokrát jako nestraník.

11. února 2005, po náhlé smrti předsedy vlády Zuraba Žvaniji, byl Nogaideli navržen prezidentem Saakašvilim jako nejlepší kandidát na tuto pozici. 17. února získal Nogaideli důvěru parlamentu a okamžitě složil přísahu. Očekávalo se od něj, že bude pokračovat ve šlépějích svého předchůdce. Tuto úlohu splnil díky tvrdému postupu proti korupci, která již léta sužovala celou zemi, a nastartováním mnoha ekonomických a sociálních reforem, které se snažil prosazovat už ze svých dřívějších funkcí. Za své zásluhy na provedených reformách získal v zahraničí řadu ocenění (např. „top business environment reformer of the year 2007“ od Americké agentury pro mezinárodní rozvoj).

Přes všechny úspěchy v prosazení mnoha ekonomických reforem se ale nepodařilo výrazněji zmenšit chudobu a další vážné problémy v zemi. To nakonec vyústilo v protivládní demonstrace, které se konaly 2.-6. listopadu 2007, a které byly rozehnány policií za použití slzného plynu.

V dubnu 2007 podstoupil operaci srdce v Nemocnici sv. Lukáše v Houstonu.[1] Zdravotní stav se po operaci pravděpodobně začal zhoršovat a Nogaideli se 16. listopadu 2007 rozhodl, že ze zdravotních důvodů odstoupí z funkce premiéra. Jeho nástupcem se stal Lado Gurgenidze.

Po svém odstoupení se na čas stáhnul z politického života a začal pracovat jako ředitel ve společnosti Kala Capital, vlastněnou gruzínským fotbalistou Kachou Kaladzem. Od června 2008 byl ředitelem hospodářské rady Mezinárodní ekonomické školy ISET při Tbiliské státní univerzitě[2].

Po skončení války v Jižní Osetii se v září 2008 objevil na tiskové konferenci, kde podrobil kroky prezidenta Saakašviliho v domácí i zahraniční politice tvrdé kritice. Současně oznámil návrat do aktivní politiky a 3. prosince 2008 založil novou politickou stranu Hnutí za spravedlivou Gruzii.[3]

V roce 2009 několikrát navštívil Rusko, kde se setkal se špičkami ruské politiky, včetně premiéra Vladimira Putina, a podepsal jako první opoziční gruzínský politik poválečné memorandum o spolupráci své strany s ruskou vládnoucí stranou Jednotné Rusko.[4][5] V prosinci 2009 se také ve Cchinvali setkal s tehdejším prezidentem Jižní Osetie Eduardem Kokjtym, údajně aby vyjednal propuštění dvou gruzínských mládežníků z vězení, které po válce na svém území zatknuly jihoosetinské milice, výměnou za propuštění osetských vězňů jako oboustranné gesto dobré vůle.[6] Tyto proruské činy ovšem nenalezly pochopení u vládnoucí moci Gruzie. Prezident Saakašvili dokonce označil Nogaideliho postoje jako a "hřích".[7] S novou stranou v komunálních volbách oslovoval voliče hlavně v Gurii a Adžárii, ovšem nebyl příliš úspěšný. Na mimořádném sjezdu strany 23. prosince 2010 byl odvolán z funkce předsedy strany pro podezření z finančních pletich. Zůstal však nadále ve straně jako řadový místopředseda.[5]