Lado Gurgenidze

Po událostech z roku 2003 známých jako Růžová revoluce, během které byl svržen gruzínský prezident Eduard Ševardnadze, se Gurgenidze rozhodl vrátit do vlasti. V roce 2004 získal místo ředitele banky Bank of Georgia (BoG) a jeho zásluhou se BoG vypracovala v jednu z největších gruzínských bank. V květnu 2006 se stal předsedou Dozorčí rady BoGu. V listopadu 2007 se z důvodu svého vstupu do politiky musel této funkce vzdát.

Krátce po listopadových protivládních demonstracích prezident Saakašvili nominoval Gurgenidzeho na post premiéra, když 16. listopadu 2007 odstoupil ze zdravotních důvodů stávající premiér Zurab Nogaideli. 22. listopadu získal důvěru parlamentu a nic už nestálo v cestě, aby se stal premiérem. Přestože neměl s politikou žádné praktické zkušenosti, vystupoval už několik let jako Saakašviliho stoupenec a hlasitě kritizoval opozici během demonstrací v listopadu 2007.[1] Během své vlády pokračoval v liberalizaci ekonomiky Gruzie.

Dne 27. října 2008 se však Lado Gurgenidze po dohodě se Saakašvilim vzdal funkce premiéra, aby gruzínská vláda dostala, podle jeho vlastních slov, nový impuls. Svou rezignaci plánoval už od léta (protože Saakašvilimu řekl už v době svého jmenování, že vydrží být premiérem maximálně jeden rok), ale kvůli vypuknutí války v Jižní Osetii ve své funkci setrval až do této doby[2]. Gurgenidze byl přesvědčen, že svůj úkol v roli premiéra splnil a chystal se ujmout vedoucí pozice ve výboru na obnovu gruzínské ekononomiky, na kterou dolehla poslední válka a finanční krize ve světě[3]. Jeho nástupcem na postu premiéra se stal Grigol Mgaloblišvili.

Po odchodu z postu premiéra se často objevoval na veřejných fórech a debatách, kde vysvětloval připravované vládní ekonomické reformy. Také sloužil zahraničním vládám, zejména rozvojových zemí z Afriky, kterým radil, jak postupovat při zavádění reforem volného trhu. Od dubna roku 2009 nastoupil do funkce jednoho z ředitelů "centra alternativních investic" při americké Univerzitě Emory a v září 2009 byl z rozhodnutí předsedy vlády Rwandy jmenován předsedou dozorčí rady největší rwandské banky, Bank of Kigali. V téže době se spojil s rumunským miliardářem Dinem Patriciem a společně založili investiční společnost Liberty Investments, zaměřenou na otevřené ekonomiky v zemích s nízkými daněmi a nízkou úrovní korupce. Tato společnost ihned po založení zakoupila gruzínskou banku Liberty Bank, jež patří mezi největší v zemi. V těchto funkcích působí dodnes (2014)

Dne 26. května 2010 byl prezidentem Saakašvilim vyznamenán prezidentským řádem za vedení země v době války o Jižní Osetii a za inovace v gruzínské ekonomice, jež se osvědčily.