Zpětná vazba učitele
Zpětná vazba je nezbytná součást mezilidské komunikace, kdy si mezi sebou lidé vzájemně vyměňují informace a upřesňují si významy těchto informací. [1] Ve školním prostředí ji obvykle poskytuje učitel žákovi[2] jako informaci o procesu jeho učení a poznání, na jejímž základě může regulovat své budoucí výkony. Ve výukovém dialogu přichází zpětná vazba bezprostředně po podání žákova výkonu (hodnocení žákovy odpovědi).[1]
Zpětná vazba je zde tedy chápána jako interpretační a komunikační proces, který poskytuje diagnostické informace o porovnatelných kvalitách učebních výkonů a chování žáků s cílem zvyšovat kvalitu učení a efektivitu vyučování.[3]
Cíle zpětné vazby učitele
Hlavním cílem zpětné vazby učitele je informování žáka o tom, na kolik dosáhl cílů učení, aby si byl schopen určit další cíle, kterých chce dále dosáhnout.
Způsob hodnocení žáků (i udělování zpětné vazby) by měl odpovídat cílům učení - například pokud je cíl formování sociálních a kognitivních dovedností, pak by se zpětná vazba měla týkat ověřování toho, jak hodně se žákům podařilo přiblížit těmto cílům.[4]
Funkce zpětné vazby učitele
Zpětná vazba ve vyučování má několik funkcí, a to:
- funkci regulativní, která umožňuje řídit žákovu činnost;
- funkci sociální, která určuje vztah učitele a žáka;
- funkci poznávací, která pomáhá učiteli lépe poznat žáka a žákovi lépe poznat učivo a sama sebe;
- funkci rozvojovou, kdy se žák učí vzdělávat a vychovávat sám sebe.[2]
Typy zpětné vazby učitele
Existuje několik typologií zpětné vazby ve vyučování.
Typologie podle zaměření zpětné vazby
Zpětnou vazbu s ohledem na zaměření dělíme na:
- zpětnou vazbu se zaměřením na úkol nebo výsledek, která určuje, zda žák podal výkon v pořádku nebo naopak ne;
- zpětnou vazbu se zaměřením na proces, který vede žáka ke zvládnutí zadaného úkolu – žáci zde mohou získat informaci, jak zlepšit svůj postup, aby dosáhli požadovaných výsledků;
- zpětnou vazbu se zaměřením na seberegulaci, která navozuje sebehodnocení žáků a zvyšuje jejich motivaci ke zvládnutí úkolu;
- zpětnou vazbu se zaměřením na osobnost, která obsahuje hodnocení osobnosti žáků.[5]
Pozitivní a negativní zpětná vazba
Jiní autoři vidí zpětnou vazbu jako hodnocení, které může být pozitivní nebo negativní. Při pozitivní zpětné vazbě učitel potvrzuje žákovi, že jeho odpověď byla správná[1] a má několik možností, jak to udělat:
- akceptace odpovědi žáka (krátce, např. ano, skvělě, je to tak);
- echo (učitel zopakuje, co žák řekl);
- elaborace odpovědi (žákova odpověď je ještě rozvinuta nebo doplněna);
- pochvala (učitel ocení žákovu odpověď, pochválí jeho výkon).[6]
Učitel může po potvrzení správné odpovědi pokračovat ve výkladu nebo navázat další otázkou. [7] Při negativní zpětné vazbě učitel odmítne žákovu odpověď a upozorní ho na chybu[1], což může vypadat jako:
- detekce chyby (učitel žáka pouze upozorní, že jeho odpověď je chybná);
- identifikace chyby (učitel žáka upozorní na specifikum, které je v jeho odpovědi nesprávné);
- interpretace chyby (žákovi je vysvětleno, proč chyboval);
- korekce chyby (učitel řekne správnou odpověď). [2]
Učitel také může položit navazující otázku, která žáka ke správnému řešení dovede.[7]
Verifikační a elaborační zpětná vazba
Další rozdělení zpětné vazby učitele, které vypovídá o její podstatě:
- verifikační zpětná vazba vypovídá pouze o tom, jestli je podaný výkon v pořádku nebo ne;
- elaborační zpětná vazba podává nápovědu vedoucí ke správnému řešení.[8]
Účinná zpětná vazba učitele očima výzkumníků
Zpětná vazba ve vyučování je velmi zkoumané téma, a to jak u nás, tak v zahraničí. Na následujících řádcích jsou shrnuty některé důležité závěry o tom, jaká zpětná vazba je ve vyučování nejvíce prospěšná podle výzkumníků.
John Hattie a Helen Timperleyová, zabývající se zaměřením zpětné vazby ve vyučování, došli k závěru, že nelze zcela určit, který typ zpětné vazby je nejefektivnější. Ve svém výzkumu ale nejvíce upřednostňují zpětnou vazbu se zaměřením na proces a naopak příliš nedoporučují zpětnou vazbu zaměřenou na osobnost, protože příliš nekoresponduje s aktuálním žákovým výkonem.[5]
Christine Chinová uvádí jako hodnotnější ty typy zpětné vazby, kdy dochází k delší výměně otázek mezi učitelem a žáky, na rozdíl od situací, kdy správnou odpověď řekne učitel. [7]
Jiří Mareš a Jaro Křivohlavý považují za zásadní, aby zpětná vazba byla žákovi poskytnuta co nejdříve po jeho výkonu, jelikož časový odstup snižuje její efektivitu. [2]
Jiří Zlámal uvádí několik požadavků, které by měla efektivní zpětná vazba obsahovat – systematičnost, kontinuálnost, jazykové podání, srozumitelnost, kladné vyznění, konkrétnost argumentů, objektivnost, praktickou využitelnost a komplexnost.[9]
Reference
- ŠEĎOVÁ, Klára; ŠVAŘÍČEK, Roman; ŠALAMOUNOVÁ, Zuzana. Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál, 2012.
- MAREŠ; KŘIVOHLAVÝ. Komunikace ve škole. Brno: Masarykova Univerzita, 1995.
- SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.
- KOŠŤÁLOVÁ, H.; STRAKOVÁ, J. HODNOCENÍ: DŮVĚRA, DIALOG, RŮST. 2008. vyd. Praha: Stálá konference asociací ve vzdělávání
- HATTIE, John; TIMPERLEY, Helen. The Power of Feedback:. Review of Educational Research. 2016-11-16. Dostupné online [cit. 2021-01-18]. DOI 10.3102/003465430298487. (anglicky)
- GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. 2005. vyd. Brno: Paido
- CHIN, Christine. Classroom Interaction in Science: Teacher questioning and feedback to students’ responses. International Journal of Science Education. 2006-09-15, roč. 28, čís. 11, s. 1315–1346. Dostupné online [cit. 2021-01-18]. ISSN 0950-0693. DOI 10.1080/09500690600621100.
- KULHAVY, Raymond W.; STOCK, William A. Feedback in written instruction: The place of response certitude. Educational Psychology Review. 1989-12-01, roč. 1, čís. 4, s. 279–308. Dostupné online [cit. 2021-01-18]. ISSN 1573-336X. DOI 10.1007/BF01320096. (anglicky)
- Zlámal, J. (2008). Úloha zpětné vazby a sebereflexe v procesu výuky. Technológie vzdelávania. https://www.researchgate.net/publication/41182519_Uloha_zpetne_vazby_a_sebereflexe_v_procesu_vyuky