Zerubábel
Zerubábel (hebrejsky זְרֻבָּבֶל, z akkadského Zér-Bábili, sémě Babylónu) či Zorobábel (z lat. Vulgáty) je starozákonní postava, vůdce izraelského lidu při návratu z babylonského zajetí. Byl vnukem předposledního judského krále Jójakína a posledním v řadě známých potomků krále Davida. Byl správcem judské provincie perské říše, která po dobytí Babylonu 539 př. n. l. umožnila návrat izraelitů do Judska. Zerubábel postavil druhý jeruzalémský chrám, který nahradil zničený chrám Šalomounův, a veleknězem se stal Jéšua, syn Jósadakův.
Zerubábel | |
---|---|
Narození | 566 př. n. l. Babylón |
Úmrtí | 510 př. n. l. (ve věku 55–56 let) Babylón |
Národnost | Židé |
Povolání | politik a vůdce |
Nábož. vyznání | jahvismus |
Děti | Abihud |
Rodiče | Shealtiel |
Příbuzní | Eliakim[1] (vnuk) |
Funkce | guvernér (Yehud Medinata) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Reference
- Matouš: Evangelium podle Matouše.
- Mt 1, 13 (Kral, ČEP)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zerubábel na Wikimedia Commons
Portály: Bible | Hebraistika | Křesťanství
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.