Velekněz (judaismus)

Velekněz (hebrejsky כהן גדול, kohen gadol) byl nejvyšší kněz v rámci starého judaismu až do zničení Druhého chrámu. Všichni velekneží museli náležet ke kastě kněží – kohenů, potomkům Áróna. To se odráží i v hebrejském názvu, kohen gadol znamená doslova „velký kohen“.

Historie

S rostoucí populací kohanim byl ustanoven titul velekněze, který byl nejprve vybírán podle běžného nástupnického pravidla (nejstarší syn zaujímá místo otce – Leviticus 6,15) a jeho titul byl doživotní. Za prvního velekněze je tradičně považován Áron. Pokud neměl kněz syny, přešel úřad na jeho bratra případně na jeho synovce.[zdroj?!] Později byl velekněz volen. Časem byla funkce zpolitizována a velekněz by spíše politickou figurou dosazovanou podle vůle vladaře, což se dělo především za vlády Seleukovců a Římanů. K ojedinělém případu došlo za vlády Hasmonejců, kteří ve svých vladařských funkcích spojili jak titul krále, tak i titul velekněze.

V náboženské tradici byl velekněz jediným člověkem, který směl vyslovit Boží jméno JHVH. Dělo se tak vždy jednou v roce na Jom kipur, kdy velekněz vcházel do nejsvětější svatyně Chrámu. Během období jednoho týdnu před Jom kipur se měl očišťovat a připravovat na tento úkon a službu za něj přebíral prozatímní velekněz.

Velekněžský oděv

Velekněz v kněžském obleku

Podle traktátu Mišny Zevachim nesmí obětní bohoslužbu provádět nikdo jiný než kohen, který je k tomu náležitě oblečen. Oblečení kohena se skládá ze čtyř svatých šatů – בגדי קודש, bigdej kodeš nebo בגדי כהונה bigdej kehuna (kněžský oděv):

כתונת – kutonet
suknice, plášť, tunika, vyrobena ze lnu, pokrývající celé tělo,
אבנט – avnet
pás, šerpa, pestře vyšitá, lněná,
מכנסיים – michnasajim
spodní krátké kalhoty „aby zakryly nahotu jejich těla“[1],
מצנפת – micnefet
turban, pro obyčejné kněze byl menší a špičatější než pro velekněze, velekněžský turban byl větší a plošší.

Velekněz dále oblékal tyto čtyři další části:

מעיל – me'il
přehoz, purpurový plášť bez rukávů, který měl velekněz přes katonet, ozdobený zlatými ozdobami ve tvaru granátových jablek,
אפוד – efod
bohatě vyšívaná svrchní vesta,
חושןchošen
náprsní štít s dvanácti drahokamy, na každém z nich bylo vyryto jméno jednoho z izraelských kmenů, pravděpodobně k němu náležely i kameny Urim a Tumim. Drahokamy měly být následující (pravděpodobně – výklady se ohledně jednotlivých kamenů liší): karneol, topaz, smaragd, malachit, safír, onyx, jantar nebo opál, achát, ametyst, lazurit, beryl, rubín.
ציץ – cic
štítek s nápisem קדוש ליהוה (kadoš la-Adonaj, svatý Hospodinův).

Velekněz, jako všichni kohenové, prováděl bohoslužby bosý.

Reference

  1. Ex 28, 42 (Kral, ČEP)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.