Zoborožec kaferský

Společně s blízce příbuzným zoborožcem havraním je největším žijícím zoborožcem. Dorůstá 90 – 129 cm, váží 2,2 – 6,2 kg a v rozpětí křídel měří 520 – 600 mm; samci jsou přitom značně větší než samice. Je celý černý, má velký zahnutý zobák a bílé konce křídel, které jsou v letu jeho spolehlivou charakteristickou. Obě pohlaví se liší nejen ve velikosti, ale také ve zbarvení. Samec má jasně červeně zbarvenou kůži na hlavě a hrdle, samice má na červeně zbarveném hrdle navíc tmavě modré a mladí ptáci pro změnu žluté zbarvení.

Zoborožec kaferský se vyskytuje na rozsáhlém území afrického kontinentu v rozmezí od severní Namibie a Angoly až po sever Jihoafrické republiky, Burundi a Keňu. Žije v savanách a na suchých, travnatých otevřených pláních. V Červeném seznamu ohrožených druhů je označen za zranitelný druh a většina jedinců dnes přežívá pod pevnou ochranou v afrických přírodních rezervacích a v národních parcích.

Zoborožec kaferský se zdržuje převážně na zemi. Žije v menších, obvykle 5–10členných skupinách vedených jedním dominantním párem. Skupina si hájí území velké přibližně a aktivně z něj vyhánějí zoborožce z jiných skupin. Je všežravý, v jeho potravě však převládá masná strava. Nejčastěji loví především plazy, hlemýždě a hmyz, dokáže však ulovit i mnohem větší živočichy až do velikosti zajíce.

Do stromové dutiny klade 1–3 vejce, na kterých sedí výhradně samice po dobu 37–43 dní. Mláďata jsou na rodičích závislá poměrně dlouhé období a plně se osamostatňují až po 6–12 měsících života.

Zoborožec kaferský je chován přibližně v 90 evropských zoo.[2]

V rámci Česka se jedná o (stav ke konci roku 2017)[3]:

• Zoo Dvůr Králové nad Labem
• Zoo Liberec
• Zoo Olomouc – zatím poslední odchov 2021
• Zoo Ostrava – zatím poslední odchov 2020
• Zoo Praha – první evropský odchov 1994
• Zoo Zlín – zatím poslední odchov 2020

Dříve byl zoborožec kaferský chován také v Zoo Plzeň a Zoo Ústí nad Labem.

Na Slovensku je k vidění v Zoo Bojnice a Zoo Košice.[2]