Klášterský Mlýn

Klášterský Mlýn je malá vesnice, část města Rejštejn v okrese Klatovy. Nachází se na levém břehu řeky Otavy asi 1 km na sever od Rejštejna. Je zde evidováno 16 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 38 obyvatel.[3]

Klášterský Mlýn
Dům čp. 9
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecRejštejn
OkresKlatovy
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°8′36″ s. š., 13°30′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel38 (2011)[1]
Katastrální územíKlášterský Mlýn I a Klášterský Mlýn II (0,84 km²)
Nadmořská výška563 m n. m.
PSČ341 92
341 93
Počet domů16 (2011)[1]
Klášterský Mlýn
Další údaje
Kód části obce140066
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášterský Mlýn leží v katastrálních územích Klášterský Mlýn I o rozloze 0,52 km2[4] a Klášterský Mlýn II o rozloze 0,32 km2.[5]

Vesnice leží při soutoku řek Otava a Losenice, která teče od Rejštejna.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1654.[6]

Sklárna

V roce 1836 založil v Klášterském Mlýně Johann Baptist Eiesner vom Eisenstein sklářskou huť. Sklárnu později převzala firma Lötz, která se proslavila výrobou irizovaného skla, tj. skla irizovaného horkými kovovými párami, které způsobují duhové zabarvení. Koncem 19. století, kdy většinu výrobků navrhoval umělecký ředitel sklárny Max von Spaun, firma získala četná uznání. Největší úspěch pak sklárna měla na světové výstavě v Paříži v roce 1900. Mnoho dekorů a jejich jmen si nechala firma Lötz patentovat. V roce 1913 byla založena nová společnost Johann Lötz Witwe, která vyráběla secesní sklo barevné, s irizovaným povrchem či listrovým povrchem a kamejové sklo. Začátkem 20. století s firmou spolupracovali vídeňští návrháři Josef Hoffmann a Michael Powolny a Louis Comfort Tiffany newyorské firmy Tiffany & Co., která odebírala vázy, poháry, lampy a vitrážová skla. V roce 1930 sklárna vyhořela a v roce 1939 firma vyhlásila bankrot.[7] Sklárna zanikla v roce 1947.

Pamětihodnosti

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 234.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-23.
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-23.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 294.
  7. PETRÁŠ, Jiří a kolektiv. Šumava Karla Klostermanna : příběh šumavské podmalby : průvodce výstavou. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum, 2008. 31 s. ISBN 978-80-86260-88-4, ISBN 80-86260-88-7. OCLC 298778867 S. 11.

Externí odkazy
Město Rejštejn

Rejštejn • k. ú. Kozí Hřbet (Malý Kozí Hřbet • Velký Kozí Hřbet) • k. ú. Svojše (Svojše • Jelenov) • Zhůří (k. ú. Zhůří u Rejštejna) • Klášterský Mlýn (k. ú. Klášterský Mlýn I • Klášterský Mlýn II) • Radešov (k. ú. Radešov u Rejštejna) • Velký Radkov (k. ú. Velký Radkov I • Velký Radkov II)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.