Naos (hvězda)
Naos (také Zeta Puppis nebo Zeta Pup, ζ Puppis či ζ Pup) je hvězda spektrální třídy O4 v souhvězdí Lodní zádě. Název Naos pochází z řeckého slova ναύς (loď), dalším tradičním názvem je arabský název Suhail Hadar (سهيل هدار, „řvoucí jasný“).
Naos | |
---|---|
Hvězda Naos | |
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000) | |
Souhvězdí | Lodní záď (Puppis) |
Rektascenze | 08h 03m 35,1s |
Deklinace | −40°00′11,6″ |
Paralaxa | 3,01±0,10 mas |
Vzdálenost | 1 080±40 ly (330±10 pc) |
Barevný index (U-B) | -1,09 |
Barevný index (B-V) | -0,27 |
Barevný index (V-R) | -0,11 |
Barevný index (R-I) | -0,22 |
Zdánlivá hvězdná velikost | +2,25 |
Absolutní hvězdná velikost | −6,23 |
Vlastní pohyb v rektascenzi | -27,91 mas/r |
Vlastní pohyb v deklinaci | 16,68 mas/r |
Fyzikální charakteristiky | |
Spektrální typ | O4If(n)p |
Hmotnost | 56,1 M☉ |
Poloměr | 14-26 R☉ |
Zářivý výkon (V) | 550 000 až 800 000 L☉ |
Povrchová teplota | 40 000 K |
Stáří | 3,2 miliónu let |
Další označení | |
Henry Draper Catalogue | HD 66811 |
Bright Star katalog | HR 3165 |
2MASS | 2MASS J08033506-4000112 |
SAO katalog | SAO 198752 |
Katalog Hipparcos | HIP 39429 |
Tychův katalog | TYC 7663-4093-1 |
General Catalogue | GC 10947 |
Bayerovo označení | ζ Pup |
Databáze | |
SIMBAD | data |
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Spektrální třída hvězdy je O4If, jde tak o jednu z nejbližších hvězd typu O. S absolutní hvězdnou velikostí -5,5m a zářivým výkonem 550 000krát větším než jaký má Slunce (ve viditelném světle je asi 12 500krát svítivější, ovšem jelikož je její povrchová teplota velmi vysoká, většinu energie vyzařuje v ultrafialovém záření) jde o jednu z nejzářivějších hvězd v Mléčné dráze. Díky zdánlivé hvězdné velikosti 2,21 je také 62. nejjasnější hvězdou na noční obloze.
Jako typická hvězda spektrální třídy O i Naos vytváří velmi silný hvězdný vítr, u kterého bylo v posledním desetiletí zjištěno zesílení. Jeho odhadovaná rychlost je přibližně 2 500 km/s, hvězda tak vyvrhuje více než miliontinu své hmoty každý rok, tedy asi 107krát více, než Slunce za stejnou dobu. Tento silný proud hmoty je dobře viditelný v rádiových vlnách a rentgenovém záření.