Zerubábel

Zerubábel (hebrejsky זְרֻבָּבֶל, z akkadského Zér-Bábili, sémě Babylónu) či Zorobábel (z lat. Vulgáty) je starozákonní postava, vůdce izraelského lidu při návratu z babylonského zajetí. Byl vnukem předposledního judského krále Jójakína a posledním v řadě známých potomků krále Davida. Byl správcem judské provincie perské říše, která po dobytí Babylonu 539 př. n. l. umožnila návrat izraelitů do Judska. Zerubábel postavil druhý jeruzalémský chrám, který nahradil zničený chrám Šalomounův, a veleknězem se stal Jéšua, syn Jósadakův.

Zerubábel
Narození	566 př. n. l. Babylón
Úmrtí	510 př. n. l. (ve věku 55–56 let) Babylón
Národnost	Židé
Povolání	politik a vůdce
Nábož. vyznání	jahvismus
Děti	Abihud
Rodiče	Shealtiel
Příbuzní	Eliakim[1] (vnuk)
Funkce	guvernér (Yehud Medinata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zerubábel s potomky jako předkové Ježíše[2], Michelangelo: Sixtinská kaple