Zernez
Zernez je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Engiadina Bassa/Val Müstair. Nachází se v údolí Engadin, asi 30 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice v nadmořské výšce 1 474 metrů. Má přibližně 1 500 obyvatel.
Zernez | |
---|---|
Pohled na centrum obce | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°42′ s. š., 10°6′ v. d. |
Nadmořská výška | 1474 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Graubünden |
Okres | Engiadina Bassa/Val Müstair |
Zernez | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 344,04 km² |
Počet obyvatel | 1 506 (31.12.2020) |
Hustota zalidnění | 4,4 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 7530 Zernez 7542 Susch 7543 Lavin |
Označení vozidel | GR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
K 1. lednu 2015 se Zernez sloučil s dříve samostatnými obcemi Lavin a Susch. Nově vzniklá obec převzala jméno Zernez.
Zernez je sídlem správy jediného národního parku v zemi, Švýcarského národního parku.
Historie
Zernez je v listinách poprvé zmiňován roku 1161 jako Sarnetz.
Po velkém požáru 5. září 1872, při němž zůstalo nepoškozeno pouze 40 ze 157 domů, byla část obce přestavěna v městském stylu a s plochými střechami, které jinak nejsou pro Engadin typické.
Během druhé světové války byly v okolí Zernezu vybudovány zátarasy Ova Spin a Crastatscha.
Geografie
Obec Zernez leží v nadmořské výšce 1 474 m v širokém údolí Engadinu na soutoku řek Inn a Spöl. Obec je nejdůležitějším výchozím bodem pro pěší túry ve Švýcarském národním parku; oblíbeným cílem je například turistická chata Chamanna Cluozza.
Kromě hlavní obce Zernez s osadou Brail a vesnicí Carolina patří od začátku roku 2015 k obci také bývalé samostatné obce Lavin a Susch.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel (do roku 2000 před sloučením s okolními obcemi) | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1835 | 1850 | 1900 | 1910 | 1950 | 2000 | 2019 | ||||||
Počet obyvatel | 634 | 603 | 596 | 1075 (výstavba trati) | 739 | 959 | 1523 |
Jazyky
V roce 1880 uvedlo 84 %, v roce 1900 79 % a v roce 1941 78 % obyvatel jako svůj mateřský jazyk rétorománštinu (dialekt Vallader). V období po druhé světové válce podíl rétorománštiny dále klesal, ale stále je většinovým jazykem. V roce 1990 uvedlo znalost rétorománštiny 81 % a v roce 2000 80 %. Malý podíl obyvatel hovoří primárně také italsky. Následující tabulka ukazuje vývoj v posledních desetiletích (platí pro obec Zernez bez dříve samostatných obcí Lavin a Susch):
Jazyky v Zernezu | |||||||||
Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
Němčina | 207 | 22,50 % | 243 | 27,96 % | 300 | 31,28 % | |||
Rétorománština | 645 | 70,11 % | 571 | 65,71 % | 586 | 61,11 % | |||
Italština | 56 | 6,09 % | 41 | 4,72 % | 42 | 4,38 % | |||
Počet obyvatel | 920 | 100 % | 869 | 100 % | 959 | 100 % |
Doprava
Zernez leží na železniční trati Bever – Scuol-Tarasp, vedoucí údolím Engadin. Trať provozuje Rhétská dráha. Na katastru bývalé obce Lavin se nachází stanice Sagliains s terminálem autovlaků u jižního portálu tunelu Vereina, otevřeného roku 1999 a spojujícího Engadin s údolím Prättigau.
Silniční spojení je zajištěno kantonální hlavní silnicí č. 27 (Svatý Mořic – Scuol), vedoucí přímo centrem Zernezu. Územím obce prochází také silnice č. 28, vedoucí z Davosu přes průsmyk Flüela, Susch a Zernez do údolí Val Müstair.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zernez na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zernez na Wikimedia Commons
- (německy) – oficiální stránky