Zeleneč (okres Trnava)

Obec se rozprostírá se svými 2 375 obyvateli na jih od okresního města Trnavy, na rovinaté Trnavské sprašové tabuli s nadmořskou výškou 146–149 m n. m. Tento okres spadá pod Středoslovenský kraj. Katastrální území obce patří do teplé a suché oblasti s atmosférickými srážkami 550–600 mm a s průměrnou roční teplotou 16,4 °C.

Půdy v katastru jsou většinou původu diluviálního (starší naplaveniny). Největší plochu zabírá orná půda, nejmenší však stromová zeleň – lesní, uliční – rozptýlená.

Lesní zeleň se skládá z 10,4 ha souvislé plochy na Starém Lince a 6,4 ha v katastrálním území Hrnčiaroviec nad Parnou, avšak v těsném dotyku Zelenče. Uliční zeleň tvoří zejména ovocné dřeviny. Do účelové zeleně patří zeleň hřbitova a areál školy. Rozptýlené zeleně je málo. Nachází se kolem potoka Parni, ve výběhu a v areálu zemědělského družstva. Přírodu dokresluje bohatá květena a pestrý bylinný kryt.

Jsou zastoupeny nižší druhy živočišstva, motýli, běžné středoevropské ptactvo. Vodní plochy sestávají z potoka Parni. Katastrální území je rozděleno na několik částí: Pažiť, Tehelňa, Háje, Starý Linč – Zeleneč, Záhrady, Kapustnica, Záhajské diely, Lúčky, Lose a lúky, Prítok, Vinohrady, Pasienky, Predné pole, Pri kríži, Diele, Zadné pole, Horné pole, Doliny, Za výhon, Druhá, Tretia cesta.

K archeologickým nálezům patří: neolitické sídliště s kulturou volutovou, želiezovskou, lengyelovskou, hroby středodunajské mohylové kultury ze střední doby bronzové, sídliště pozdně, římsko-barbarské a raně středověké osídlení. Nálezy nasvědčují, že katastr byl obydlen v dávné minulosti.

První písemná zpráva o existenci obce pod názvem „Terra Scelench“ je v listině datované 13. května 1243, kdy ji Béla IV. daruje bratislavskému měšťanovi Woche. Později se obec dostává do vlastnictví bratislavské kapituly.

Obec často měnila názvy. Setkáváme se s dalším názvem Zelench, Szilincs, Lincz, Linz, Sylinč, Szilincs, Linci a od roku 1927 Zeleneč.

V listině z roku 1283 je v blízkosti Zelenče zmiňovaná pevnůstka. První archivní záznam o počtu obyvatel a domů je z roku 1634, kdy obec měla 200 obyvatel a 40 domů. V roce 1713 bylo 207 obyvatel. V r. 1782 bylo již 620 obyvatel. První úřední sčítání obyvatelstva bylo v roce 1865, kdy se počet obyvatel zvýšil na 765. V roce 1900 na 1265. Obec zabrala svatojurská a pezinská hrabata. Bratislavská kapitula, která byla jako druhým majitelem obce, opět získala obec za vlády císaře Rudolfa. Roku 1649 daroval Ferdinand III. obci právo mýtného. Obec několikrát vyhořela. V období feudalismu míval Zeleneč časté spory s obcí Opoj. První a druhá světová válka velmi citelně postihla i Zeleneč. Obětí I. světové války se stalo 41 mužů a II. svět. války 10 občanů. Obec patřila do Bratislavské župy a do okresu Trnava. Od r. 1950 byl v obci MNV a od roku 1990 OÚ.

V obci je římskokatolický kostel Narození Panny Marie postavený v letech 1969–1973 a kaple Sedmibolestné Panny Marie z 18. století.

• Ján Klempa Jacovský, spisovatel
• Michal Drobný, neurolog
• Cyril Dudáš, teolog
• Jozef Marko, generál
• Pavol Blažek (* 1958), zelenečský rodák, reprezentant Slovenska ve sportovní chůzi, účastník čtyř OH, mistr Evropy, několikanásobný světový rekordman, člen olympijského výboru.
• Tibor Mikuš, poslanec Národní rady, bývalý ředitel Slovenských elektráren, mistr karate.
• Marcel Benkovský (* 1972), reprezentant Slovenska ve střelbě na asfaltové terče, účastník MS, ME a závodů o Světový pohár, vítěz EP.
• Jozef Bednárik, herec a režisér
• Marek Ujlaky (* 1974), hráč I. fotbalové ligy a reprezentant Slovenska.
• Štefan Slezák (1937–2003), bývalý hráč I. fotbalové ligy.
• Stanislav Hutár (* 1952), reprezentant Slovenska v kulovém trojboji soudní policie, odměněn titulem mistr střelectví.
• Cyril Kutálek, zelenečský rodák, zakladatel požárního sboru v r. 1924.
• Ján Jedlička, zelenečský rodák, zakladatel fotbalového klubu v r. 1923 a zakladatel tělovýchovné jednoty v r.1938.
• Vít Bednárik (* 1917), učitel, má spolu s Josefem Ujlakym zásluhu na opětovném obnovení dechové hudby v r.1959 a dlouhodobý vedoucí pěveckého a folklorního souboru v Zelenči, šiřitel osvěty a dirigent dechové hudby.
• Vít Brestovanský (* 1941), hráč I. dorostenecké ligy ve fotbale a výběru Slovenska.
• Jozef Feger, zelenečský kněz, autor několika prací, zejména teologických.
• Imrich Klas, zelenečský kněz, podporovatel družstevnictví, spoluzakladatel potravního družstva a dopisovatel do kalendářů.
• Jozef Adamčík, učitel a správce školy, šiřitel osvěty, zakladatel školního juniorského ČSČK v roce 1929 a organizační pracovník ve společenských organizacích.
• Štefan Novák, zelenečský učitel, zakladatel místní skupiny ČSČK v roce 1941, organizační pracovník ve společenských organizacích.
• Ján Venger, zelenečský kněz, iniciátor výstavby v té době moderního sakrálního architektonického skvostu.
• Ing. Jozef Hrašna, projektant zelenečského kostela, projektant starého pomníku padlých a rekonstrukce kulturního domu.