Zelený muž

Přestože je Zelený muž pohanský symbol spojovaný s plodností nebo duchem přírody,[1] často ho nacházíme na sakrálních stavbách jako jsou kostely nebo katedrály, a to asi od 11. století až do 20. století.

Bývá mnohými označován jako archetyp lidské jednoty se zemí. Těší se také velké oblibě mezi moderními pohany (např. Wicca), neboť představuje mužský božský element lidského sepětí s půdou.

Zeleného muže je možné nalézt například v Praze na katedrále sv. Víta, v podloubí Týnské školy nebo na nároží Prašné brány. Mimo Prahu se nachází např. v kostele sv. Barbory v Kutné Hoře.

• 
  Zelený muž na chrámu sv. Víta v Praze na vnějším ochozu.
• 
  Zelený muž na chrámu sv. Víta v Praze na vnějším ochozu.
• 
  Zelený muž na chrámu sv. Víta v Praze na vnějším ochozu.
• 
  Zelený muž na chrámu sv. Víta v Praze na vnějším ochozu.
• 
  Zelený muž na chrámu sv. Víta v Praze na vnějším ochozu.

Existuje mnoho paralel mezi Zeleným mužem a mnoha rozličnými božstvy a mytologickými postavami, jako jsou např. Cernunnos, Sylvanus, Ódin, Usir, Pan, Adónis (znamenající "pán"), Al-Khidr ("zelený muž" v Koránu), Derg Corra, Filemon, Green George, Jack in the green, John Barleycorn, Robin Goodfellow, Puk (mj. u Shakespeara) a Zelený rytíř (artušovská postava) (všechny tyto postavy pocházejí z britské mytologie). Podle některých je možné považovat i Robina Hooda za postavu, která souvisí s mytologií Zeleného muže, stejně jako Peter Pan (vstupuje do lidského světa celý v zeleném, ozdoben listy).

V Česku má podobné rysy Krakonoš, jehož německá obdoba Rübezahl má jelení rohy.

Etymologický výzkum Velšské univerzity týkající se významu jmen keltských bohů a bohyň odhalil, že jméno jednoho z keltských božstev, Viridios, značí „Zeleného muže“ jak v keltštině, tak v latině (srov. latinské vir znamenající „muž“, viridis „zelený“). Pozdní Egypťané[2] a ranní Římané spojovali přímo muže se zeleným Usirem (neboli Osirisem). Zelenost (viriditas) použila ve smyslu "zdraví" již Hildegarda z Bingenu.