Zecharja

Leží v nadmořské výšce 265 metrů v zemědělsky využívané pahorkatině Šefela, nedaleko od západního okraje zalesněných svahů Judských hor, v údolí potoku Nachal ha-Ela.

Obec se nachází 31 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 44 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu, cca 28 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému a 5 kilometrů jihozápadně od Bejt Šemeš. Zecharji obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.

Zecharja je na dopravní síť napojena pomocí dálnice číslo 38, ze které tu k západu odbočuje lokální silnice číslo 383.

Zecharja byla založena v roce 1950.[2] Novověké židovské osidlování tohoto regionu začalo po válce za nezávislost tedy po roce 1948, kdy Jeruzalémský koridor ovládla izraelská armáda a kdy došlo k vysídlení většiny zdejší arabské populace. Na místě současného mošavu se do roku 1948 rozkládala vesnice Zakarija, ve které podle tradice pobýval biblický prorok Zacharjáš.[3] Římané ji nazývali Caper Zacharia. Od středověku šlo o arabské sídlo. Stála tu mešita. Roku 1931 žilo v arabské Zakariji 742 lidí v 189 domech. Izraelci byla Zakarija dobyta v říjnu 1948. Zástavba pak byla zčásti zbořena. Některé domy ale byly zachovány a posloužily pro ubytování židovských osadníků. Zbytek místní arabské populace byl 9. června 1950 vytlačen na příkaz Josefa Weitze z Židovského národního fondu.[4]

Mošav byl zřízen 29. června 1950. Jeho zakladateli byla skupina Židů z Kurdistánu.[3]

Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Zecharji Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1035 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 4,1 %.[1]