Zdenko Auředníček

Zdenko Auředníček (14. května 1863, Liberec, Rakouské císařství[1] – 21. září 1932, Vídeň, Rakousko[2]) byl český advokát, známý díky obhajobě Leopolda Hilsnera v době tzv. hilsneriády.

Zdenko Auředníček
JUDr. Zdenko Auředníček
Narození14. května 1863
Liberec
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. září 1932 (ve věku 69 let)
Vídeň
Rakousko Rakousko
BydlištěPraha II (od 1882)
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníadvokát
ChoťAnna Auředníčková
RodičeAntonín Auředníček
Příbuzní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Mládí

Zdenko Auředníček se narodil v Liberci v rodině advokáta Antona Auředníčka (1835–??) a jeho manželky Emilie, rozené Handlové (1841–??).[1] Byl nejstarší ze tří synů.[3] Dle vzoru svého otce vystudoval práva na Karlově univerzitě, právnickou fakultu absolvoval i jeho bratr Otakar Auředníček (1868–1947), pozdější úředník státních drah a básník.[4] Zdenko vykonával právní praxi jako koncipient v otcově advokátní kanceláři,[5] po jeho onemocnění se celá rodina přestěhovala do Kutné Hory, kde už vedení kanceláře plně převzal a vedl zde bohatý společenský a vlastenecký život.

Hilsneriáda a důsledky

V době hilsneriády se ujal ex offo obhajoby (bez nároku na honorář) Leopolda Hilsnera. Zastupoval ho v obou procesech, kutnohorském roku 1899[6] i o rok později před krajským soudem v Písku.[7] V této době musel čelit ostrým útokům veřejného mínění a úbytku významných klientů. Podporu našel v T. G. Masarykovi.[8] Po procesu s Hilsnerem se rodina ocitla na okraji společnosti a na Masarykovu radu se proto přestěhovali do Vídně, kde Auředníček po těžkých začátcích (prakticky od nuly) posléze opět vykonával advokátní praxi. Pracoval hlavně pro zdejší českou menšinu a jeho manželka překládala a propagovala českou kulturu.[9] O Leopolda Hilsnera se nadále zajímal a i s jeho pomocí došlo k jeho omilostnění (nikoliv rehabilitaci) v březnu 1918 císařem Karlem I.[10]

Po vzniku Československé republiky mu prezident T. G. Masaryk nabídl možnost pracovat pro československý stát, např. jako soudce Nejvyššího soudu nebo na postu vyslance v Římě, tyto možnosti ale odmítl.[9] Až do své smrti zůstal ve Vídni jako advokát, roku 1928 se zúčastnil Hilsnerova pohřbu.[10]

Rodinný život

Dne 22. září 1891 se oženil s Annou, roz. Schikovou (1873–1957),[11][p 1] se kterou měl dvě děti.[10]

Filmové zpracování

Zdenko Auředníček v podání Jaroslava Plesla je hlavní postavou ve dvoudílném televizním filmu Zločin v Polné mapující proces s Leopoldem Hilsnerem.

Odkazy

Poznámky
  1. Jak vyplývá ze Soupisu pražských obyvatel, Anna Schiková byla pokřtěna až v roce 1885 v Bautzenu, ve stejný den jako její otec.

Reference
  1. Matrika narozených, Liberec, 1861-1864, snímek 234, Záznam o narození a křtu
  2. Matrika zemřelých, Vídeň, St. Augustin, 1920-1938, s. 98
  3. Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, rodina Antona Auředníčka *1835
  4. Dr Zdenko Auředníček zemřel. Lidové noviny. 22. 9. 1932, s. 5. Dostupné online.
  5. Úplný adresář král. svob. hor. města Hory Kutné, 1898, s. 108
  6. Přelíčení s Hilsnerem před porotou v Kutné Hoře pro vraždu v Polné (doslovný otisk stenografických protokolů, Praha, 1899
  7. Polenské vraždy (řeč obhájce dr. Auředníčka). Národní politika. 14. 11. 1900, s. 3–4. Dostupné online.
  8. Masaryk T. G.: "Nutnost revidovati proces polenský", Praha 1899
  9. NOVOTNÝ, Lubomír. JUDr. Auředníček – zapomenutá oběť hilsneriády. KROK. Kulturní­ revue Olomouckého kraje. 2012, čís. 4, s. 40–44. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-01.
  10. VACEK, Jiří. Hilsnerův obhájce. Polensko. 2002, čís. 4, s. 15–17. Dostupné online.
  11. Matrika oddaných, Panna Marie Vítězná, 1879-1891, snímek 284

Literatura
  • KOVTUN, Jiří. Tajuplná vražda : případ Leopolda Hilsnera. Praha: Sefer, 1994. 574 s. ISBN 80-900895-9-3.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.