Zdeněk Kühn

Zdeněk Kühn (* 8. října 1973 Nymburk) je soudce Nejvyššího správního soudu se sídlem v Brně a profesor na Katedře teorie práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde od roku 1997 učí teorii práva. V roce 2006 byl jmenován docentem teorie práva a v roce 2019 profesorem teorie práva. V Praze učí či učil anglicky trestní právo, úvod do středoevropské právní kultury, česky právní psaní, právní filozofii, teorii a praxi antidiskriminačního práva, vybrané směry soudobé právní filozofie apod. S Prahou je též spjato jeho působení na půdě New York University in Prague, kde pro americké studenty vedl od roku 2003 semináře na téma Contemporary Issues in Law: Human Rights in Transition in the Czech Republic. Od roku 2004 občasně působí též jako přednášející na Justiční akademii v Kroměříži. Přednáší též na řadě univerzit v zahraničí.

Prof. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M., S.J.D.
Narození8. října 1973 (48 let)
Nymburk
Povolánívysokoškolský učitel a soudce
Alma materUniverzita Karlova Michiganská univerzita
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Ačkoliv jeho akademická kariéra je významně spojena s Právnickou fakultu UK, kde získal tituly Mgr. (1997), JUDr. (rigorózní práce Soudcovské právo v právní kultuře common law, 2000) a Ph.D. (doktorská práce Právní principy v judikatuře, 2001), má Kühn velice blízko též ke své druhé alma mater, a to Právnické fakultě Michiganské univerzity v Ann Arbor, USA (LL.M. v roce 2002), kde jako první Čech získal v roce 2006 titul doktora práv S.J.D (disertace The Changing Face of the Judiciary in Central Europe). V menší míře jej též ovlivnily další jeho studijní pobyty, a to konkrétně na Central European University v Budapešti v letech 1999 a 2000, University of Tübingen v Německu v roce 2000 a na Tulane Law School v New Orleans v roce 2001. Je držitelem několika akademických ocenění: Ceny Josefa Hlávky pro nejlepší studenty a absolventy vysokých škol v ČR (2001), Bolzanovy ceny za vynikající doktorskou práci (2001) a Hessel Yntema Prize (Berkeley, Kalifornie) za nejlepší odborný právnický článek napsaný vědcem do 40. let věku.

Vedle akademické kariéry absolvoval též několikaletou praxi v advokacii, konkrétně v advokátní kanceláři Stoklásek & Partners (1997–2001; současně v témže období působil na pozici poradce poslance Parlamentu ČR). V roce 2000 složil advokátní zkoušky summa cum laude. Později v období studia ve Spojených státech působil jako právní expert na československé právo před americkými soudy. Konkrétně v roce 2003 pro Heller Ehrman White & McAuliffe LLP ve věci Assicurazioni Generali S.p.A. Holocaust Insurance Litigation (United States District Court Southern District of New York).

V oblasti soudnictví působí od roku 2004, kdy byl jmenován asistentem ústavního soudce Františka Duchoně (1. ledna 2004 – 31. prosince 2007) a současně od ledna 2005 též asistentem ústavního soudce Jiřího Muchy (17. ledna 2005 – 31. prosince 2007). Koncem roku 2007 byl nominován českou vládou na pozici ad hoc soudce u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku v kauzách týkajících se regulace nájemného v České republice. V prosinci téhož roku byl jmenován soudcem Nejvyššího správního soudu.

Je také členem redakční rady časopisu Jurisprudence a časopisu Croatian Yearbook of European Law and Policy , byl jedním ze zakladatelů blogu Jiné právo.

Publikace
  • Bobek, Michal – Boučková, Pavla – Kühn, Zdeněk (eds.) Rovnost a diskriminace. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2007
  • Bobek, Michal - Kühn, Zdeněk – Polčák, Radim (eds.). Judikatura a právní argumentace. Teoretické a praktické aspekty práce s judikaturou. Auditorium, Praha 2006
  • Kühn, Zdeněk. Aplikace práva soudcem v éře středoevropského komunismu a transformace. Analýza příčin postkomunistické právní krize. Praha: C. H. Beck 2005, s. 201
  • Kühn, Zdeněk. Aplikace práva ve složitých případech. Právní principy v judikatuře. Praha: Karolinum 2002, s. 419
  • Kühn, Zdeněk. Ochrana lidského plodu. Příručky MS ČR, Svazek 57, Praha 1998, s. 5

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.