Zdeněk Bár

Zdeněk Bár (19. ledna 1904 Štramberk[1] – 17. července 1980 Ostrava)[2] byl český (moravský) spisovatel (básník a prozaik) a regionální kulturní pracovník.

Přátelé spisovatelé A. C. Nor a Zdeněk Bár (Praha, 1929)
Zdeněk Bár
Zdeněk Bár, 1937
Narození19. ledna 1904
 Štramberk
Úmrtí17. července 1980 (ve věku 76 let)
Štramberk
PseudonymJan Bernatík
Povoláníspisovatel, regionální kulturní pracovník
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Mládí a studia

Narodil se v rodině řídícího učitele Josefa Bára (1872–1959) a jeho manželky Karly (1872–1960). Byl mladší ze dvou synů.[1] Po maturitě na reálném gymnáziu v Příboře studoval na Univerzitě Karlově v Praze. Začal studovat práva, ale pokračoval na filozofické fakultě, kde studoval němčinu, francouzštinu a češtinu. Na studium, které ukončil úspěšně roku 1927, navázal zkouškami učitelské způsobilosti v roce 1929.

V roce 1926 získal z Fondu Julia Zeyera ČAVU stipendium 400 Kč,[3] což mu umožnilo vycestovat do Francie.

Pedagog

V průběhu studií začal vyučovat na reformním reálném gymnáziu v Praze. V letech 1927–1936 byl pedagogem na reálném gymnáziu v Hlučíně,[4] v letech 1936–1946 na stejném typu školy v Ostravě. V období 1946–1949 byl lektorem češtiny na univerzitě v Grenoblu.

Vězeň a úředník

V roce 1948 se Zdeněk Bár vrátil na prázdniny z Grenoblu do vlasti, ale již nebyl znovu ministerstvem nově jmenován lektorem. V říjnu 1949 byl zatčen a odsouzen na patnáct let vězení. Podmínečně byl propuštěn v prosinci 1957.[5]

Po propuštění z vězení pracoval jako úředník, rehabilitován byl v roce 1967. V letech 1967–1974 byl ředitelem hlučínského kulturního domu.[6]

Rodinný život

Zdeněk Bár byl ženat, jeho žena Blanka byla středoškolská profesorka a redaktorka Moravsko-slezského deníku.[7] Manželé Bárovi měli dceru Blanku (1933–1983). Zdeněk Bár je pohřben na hřbitově ve Štramberku, spolu s dcerou a rodiči.[8]

Dílo

Zdeněk Bár byl členem Moravského kola spisovatelů.

Psal lyriku, od poloviny 30. let 20. století se věnoval i románům, zejména ze slezského prostředí. Vydával periodické přehledy literatury Ostravska, v monografiích se věnoval Petru Bezručovi a Vojtěchu Martínkovi. Psal divadelní kritiky,[9] přispíval do řady deníků a časopisů.

Knižní vydání
  • Chléb a víno (Pardubice, Vlastimil Vokolek, 1926)
  • Zrcadlo modrých stínů (druhá knížka lyriky; v Hranicích na Moravě, Josef Hladký, 1928)
  • Melodie (verše; Vyškov na Moravě, F. Obzina, 1929)
  • Hořký dech (básně 1931; Hrabyně, Iskra, 1931)
  • Srdce a domov (verše; v Praze, Rudolf Rejman, 1932)
  • Jaro a dým (Olomouc, Čeněk Beran, 1935)* Jediný návrat (bibliofilský tisk v úpravě a s kresbami V. Bilovského; v Moravské Ostravě, V. Bilovský, 1937)
  • Marnost loučení (bibliofilský tisk k vánocům 1937; V Moravské Ostravě, A. Perout 1937)
  • O Petru Bezručovi (lidový výklad; v Opavě, Zemská hasičská jednota slezská 1937, Moravská Ostrava, Svět 1945)
  • Ztracený domov (prózy z černého kraje; Moravská Ostrava, edice Iskra, 1938, 1939)
  • Hvězdy nad domovem (román; v Moravské Ostravě, Josef Lukasík, 1940, 1941)
  • Sen ve stínu (básně; v Brně, Moravské kolo spisovatelů, 1940)
  • Mrtví mluví (román ztracených let; Moravská Ostrava, Praha, Josef Lukasík, 1941)
  • Než zahoukla siréna (románová kronika; Olomouc, R. Promberger, 1941)
  • Píseň pod Beskydami (v Moravské Ostravě, Josef Lukasík, 1941)
  • Krev a pluh (v Praze, Českomoravský Kompas, 1942)
  • Ďábel z hor (románová balada z goralských krajin; V Olomouci, R. Promberger 1943, Praha, Bohumil V. Hladký 1944)
  • Jednoho pozdního večera (román; v Moravské Ostravě–Praze, Josef Lukasík, 1943)
  • Hornická pohádka (ilustroval V. Wünsche; Moravská Ostrava–Praha, Josef Lukasík, 1945)
  • Ztracená píseň (Moravská Ostrava–Praha, Josef Lukasík, 1945)
  • Ztracený domov (prózy z černého kraje; ilustroval Jan Obšil; Opava, Iskra, 1945)
  • Mstitelé (román domova i zahraničí; Olomouc, R. Promberger, 1948)
  • Vojtěch Martínek, člověk a dílo; Opava, Slezský studijní ústav, 1948)
  • Mimo domov (Opava, Sdružení umělců slezských v Opavě, 1968)
  • Linie roků (výběr veršů z minulých i nedávných let k 70. narozeninám autora; Ostrava, Moravská lyrika, 1975)
  • Návraty (Výbor z díla; Ostrava, Profil, 1980)
  • Dopisy do ulice du Bac (korespondence Zdeňka Bára Borisi Celovskému (1949); Ostrava, Sfinga, 1992)

Odkazy

Reference
  1. Sčítací operáty, Štramberk č. p. 12, 1910, snímek 37
  2. VLAŠÍN, Štěpán. Zdeněk Bár. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 131–132.
  3. (dostupné online v NK ČR). Lidové noviny. 3–4/1926, s. 30. Dostupné online.
  4. Výroční zprávy státního reálného gymnázia v Hlučíně, vyhledávání "Zdeněk Bár"
  5. NOR, A. C. Život nebyl sen. Brno: Atlantis, 1994. ISBN 80-7108-068-3. S. 831–832.
  6. BROŽOVÁ, Věra; JAREŠ, Michal. Slovník české literatury po roce 1945. In: [s.l.]: ÚČL AV ČR Dostupné online. Kapitola Zdeněk Bár.
  7. NOR, A. C. Život nebyl sen. Brno: Atlantis, 1994. ISBN 80-7108-068-3. S. 426.
  8. BillionGraves: Blanka Bárová (1933-1983)
  9. Např. Dvě činoherní premiéry v Mor. Ostravě. Národní listy. 30. 1. 1940, s. 3. Dostupné online.

Literatura
  • VLAŠÍN, Štěpán. Zdeněk Bár. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 131–132.
  • BROŽOVÁ, Věra; JAREŠ, Michal. Slovník české literatury po roce 1945. In: [s.l.]: ÚČL AV ČR Dostupné online. Kapitola Zdeněk Bár.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.