Zalužany
Obec Zalužany se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji u hranice Jihočeského kraje, asi dvacet kilometrů od Příbrami. Rozkládá se u silnice I/4 v převážně zemědělské krajině nedaleko od vodní nádrže Orlík. Žije zde 329[1] obyvatel. Je členem mikroregionu Povltaví.
| Zalužany | |
|---|---|
 Kostel v Zalužanech | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ020B 541613 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Příbram |
| Okres (LAU 1) | Příbram (CZ020B) |
| Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°32′32″ s. š., 14°5′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 329 (2022)[1] |
| Rozloha | 9,55 km² |
| Katastrální území | Zalužany |
| Nadmořská výška | 466 m n. m. |
| PSČ | 262 84 |
| Počet domů | 173 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Zalužany 145 26284 Zalužany [email protected] |
| Starosta | Tomáš Pechar |
| Oficiální web: www | |
  Zalužany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 541613 |
| Kód části obce | 190764 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vesnice má protáhlou náves se zachovalým historickým jádrem a řadou objektů lidové architektury. V katastrálním území obce, k níž patří celkem 685 ha zemědělské půdy a 167 ha lesů,[3] se nachází řada různě velkých vodních nádrží.
K obci náleží i osada Sázka ležící severně od středu obce poblíž silnice I/4.
Historie
Při archeologickém průzkumu zdejší oblasti byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby kolem 10. století př. n. l.[3] Soudě podle stříbrného denáru římského císaře Hadriána, jenž byl v obci nalezen v roce 1922, existovala zde osada ještě ve 2. století. V době kolem 8. století zde již sídlilo slovanské obyvatelstvo.
V 13. století patřily Zalužany pod správu královského hradu Kamýk nad Vltavou. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1291, kdy ji král Václav II. daroval benediktinskému klášteru svatého Jana Křtitele na Ostrově u Davle. V následujícím století byla ves rozdělena na dvě části, z nichž menší patřila královskému hradu Orlík, a větší střídavě vlastnily různé panské rody. Tak tomu bylo i v následujících stoletích.[4]
V souvislosti se Zákonem o obecním zřízení vydaném na jaře 1848 získaly i Zalužany úplnou samosprávu a byly začleněny do nově zřízeného mirovického okresu.
Obecní správa
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Plzeň, politický okres Březnice, soudní okres Mirovice[5]
- 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Mirovice
- 1868 země česká, politický okres Písek, soudní okres Mirovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Písek, soudní okres Mirovice[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Písek, soudní okres Mirovice[7]
- 1945 země česká, správní okres Písek, soudní okres Mirovice[8]
- 1949 Českobudějovický kraj, okres Písek[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
- 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram
Společnost
V obci Zalužany (722 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický. kostel, synagoga, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] autodoprava, drogerie, holič, 3 hostince, 2 kamenictví, kapelník, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, lihovar, obuvník, 2 pekaři, 2 obchody s lahvovým pivem, 2 pojišťovací jednatelství, porodní asistentka, 18 rolníků, 3 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Zalužany, 2 švadleny, 2 trafiky, 4 truhláři, velkostatek.
Pamětihodnosti
Zámek
Na západním okraji vesnice stojí zalužanský zámek, který vznikl přestavbami středověké tvrze. Po roce 1727, kdy se zpustlé sídlo ocitlo v majetku rodu Koců z Dobrše, došlo k zásadní barokní přestavbě.[4] V letech 1804–1922 vlastnili zámek Schwarzenbergové. Roku 1924 se zámek stal majetkem rodiny Václava Biskupa ze Žbonína, jehož potomci zámek zrestituovali.[11]
Kostel
V roce 1869 požádaly Zalužany o povýšení na městys. Žádost však byla zamítnuta, protože obec v té době neměla vlastní kostel. Z podnětu občanů byl tedy v letech 1872–1874 postaven klasicistní kostel sv. Karla Boromejského.[3] V současné době je kostel pro veřejnost uzavřen. K památkově chráněným patří mobiliář kostela a sochy svatého Jana Nepomuckého a svaté Anny před vchodem.
Hřbitovy
Zalužany mají svůj samostatný hřbitov zřízený nákladem obce v roce 1880. Jeho výstavba byla dokončena roku 1882. V prostoru nad zámkem, na severním okraji obce, je situován židovský hřbitov.
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí vede silnice I/4 Praha – Dobříš – Strakonice.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Dobříš, Mirovice, Písek, Praha, Prachatice, Příbram.
Turistika
Obcí vede červeně značená turistická trasa Březnice – Zalužany – Orlík nad Vltavou.
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- wwwZalužany. www.mesta.obce.cz [online]. [cit. 2010-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-28.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Zalužany – zámek, s. 215.
- Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1904-1905. (česky a německy)
- Historie zámku [online]. Zámek Zalužany [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
Literatura
- Alexandr Debnar: K otázce vyobrazení čtyřkřídlé tvrze v Zalužanech, in: Podbrdsko, sborník SokA Příbram a Okresního muzea v Příbrami, roč. XIII./2006.
- Jan Toman: Kronika Zalužany. K příležitosti 700. výročí založení obce 1291–1991. Zalužany 1991.
- František Růžička: Mirovice na prahu století. ISBN 80-239-1867-2. Vyšlo vlastním nákladem v roce 2003. Dokument o historickém, společenském, kulturním, stavebním a politickém vývoji města na konci XX. století. (Včetně okolních obcí Zalužany, Horosedly, Pohoří a dalších).
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zalužany na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Zalužany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Zalužany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
Autoritní data  |
|
|---|