Páni z Donína

Páni, či purkrabí z Donína (německy Grafen und Burggrafen von Dohna) jsou stará německá panská rodina ze Saska, jehož jedna větev zdomácněla na českém území a dostala název podle hradu Donín (Dohna) ve stejnojmenném městě, kde funkci purkrabí v letech 11521180 vykonával zakladatel rodu Jindřich z Rotova.

Páni (pukrabata) z Donína
(Burggrafen von Dohna)
ZeměČeské království České království
TitulyHrabata a purkrabata
ZakladatelJindřich z Rotova
Rok založení13. století
Větve roduSaská, česká, slezsko-lužická
Erb pánů z Donína podle Siebmachera
Erb pánů z Donína

Historie

Hrad Dohna (Donín)

Jindřich z Rotova se stal prvním purkrabím v letech 11521180, hodnost purkrabího se poté dědičně přenášela z jednoho člena na druhého, a proto rodina začala užívat tohoto nezvyklého přídomku. Hrad začal střídat majitele (čeští panovníci s německými císaři. Po ztrátě hradu následkem Donínské pře roku 1402 přesídlili do Čech. Drželi zde Okoř, Lochovice, Bílý Újezdec (dnešní osada obce Ledce), Tuchoraz, Dražice, Benátky nad Jizerou, kde Bedřich z Donína (14681574) nechal postavit na místě zříceniny gotického hradu renesanční zámek. V Čechách vlastnil rod z Donína na začátku 17. století zámek Lemberk, který ovšem po bitvě na Bílé hoře opustil.[1] Rod se rozdělil do dvou větví, které však obě v první polovině 17. století vymírají. Vladislav a Ota se účastnili stavovského povstání a po porážce museli emigrovat do zahraničí, kde oba bez potomků zemřeli. Slezská větev také vymřela, zůstávají pouze příslušníci původní pruské linie.

Purkrabí z Donína na Grabštejně

Méně známá je slezsko-lužická větev rodu, kterou založil Jindřich III. z Donína. Jindřich III. strávil 40 let svého aktivního života na cestách mezi dvory svých lenních pánů: českého krále Václava I. a později Přemysla Otakara II., míšeňského markraběte Jindřicha Jasného a míšeňského biskupa, mezi něž lenní práva nad Donínem střídavě přecházela. Napětí a neshody mezi Jindřichem Jasným a Jindřichem z Donína vyústily až do popravy Jindřichova syna Oty a odchodu rodiny do Čech, do Žitavska. Zde vybudovali hrad Grabštejn (Grafenstein) a stáli u založení kláštera Marienthal.

Erb

Ve znaku mají dva zkřížené jelení parohy v modrém poli.

Představitelé

  • Bedřich z Donína (15741634) byl dvořanem Rudolfa II., později zastával funkce zemského rady a soudce. Včas konvertoval ke katolické víře. Rád cestoval, během páté cesty do italského města Loreto, kde pobýval v letech 16071608, napsal zajímavý cestopis, který byl tiskem vydán až roku 1940. Kvůli své vášni v cestování se zadlužil, musel prodat rodinný statek a zemřel v bídě.
  • Achác z Donína (15811647) byl významným diplomatem ve službách krále Fridricha Falckého.

Příbuzenstvo

Pokrevně se spojili s Šternberky, Vartemberky, Valdštejny, Trčky, Kolovraty či pány ze Stráže.

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. MYSLIVEČEK, Milan. Velký erbovník svazek 1. Plzeň: Nakladatelství Fraus, 2005. 391 s. ISBN 80-7238-520-8. Heslo z Donína, s. 173.

Literatura

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Donína, s. 44.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.