Molotovův koktejl

Molotovův koktejl či zápalná láhev je označení pro řadu malých improvizovaných zápalných zbraní pro pěchotu. Pro relativní jednoduchost své výroby (po domácku tak lze snadno vyrobit účinné zbraně) je oblíbena zejména u různých nepravidelných jednotek, partyzánů, povstalců, banditů a vůbec jakýchkoliv jednotek s nedostatečným logistickým zázemím. Většinou se používá pro boj s obrněnou technikou nepřítele nebo při útoku na domy a opevněné objekty.

Finský voják se zápalnou lahví během zimní války
Německý voják se dvěma Molotovovými koktejly na východní frontě

Historie

Předchůdcem (resp. primitivním typem) Molotovových koktejlů byly již ve starověku hliněné nádoby, obsahující velmi hořlavé látky (obvykle nějaké zvláštní oleje). Používaly se jednak proti obléhacím věžím a naopak proti obléhaným pevnostem a městům (které měly zapálit), jednak proti římské želvě a podobně těsným formacím, které měly narušit.

V moderní době se první masové použití Molotovových koktejlů objevilo ve španělské občanské válce, kde primitivní zápalné láhve představovaly improvizovanou zbraň proti tankům a obrněným automobilům. Stejnou úlohu hrály i v zimní válce, kde byly často jedinou dostupnou protitankovou zbraní finských jednotek.

Zde také zbraň dostala název Molotovův koktejl. Zápalné láhve byly od té doby běžně používány i nadále, přes velkou vlasteneckou válku až do dnešních dnů, neboť v nepřehledném terénu, jaký představuje hustý porost nebo městská zástavba, může být dobře udělaný Molotovův koktejl stále jednou z účinných protitankových zbraní. Je však používán jen jako levná a snadno dostupná zbraň z nouze, neboť existuje celá řada účinnějších zbraní, jejichž použití vystavuje útočníka mnohem menšímu riziku.

Při použití proti tankům se většinou zápalné lahve házejí na prostor větrání motoru, aby hořící látky zatekly do motorového prostoru.

Jméno

Název „Molotovův koktejl“ vymysleli Finové během zimní války, ve finštině nazývaný Molotovin koktaili. Název byl pejorativní odkaz na sovětského ministra zahraničí Vjačeslava Molotova, který byl jedním z architektů paktu Molotov-Ribbentrop podepsaného koncem srpna 1939

Původ jména pochází z propagandy Molotova vytvořené během Zimní války, zejména z jeho prohlášení v sovětském státním rozhlase, že bombardovací mise nad Finskem byly ve skutečnosti vzdušné humanitární dodávky potravin pro jejich hladovějící sousedy. Výsledkem bylo, že Finové sarkasticky nazvali sovětské kazetové bomby „Molotovovy chlebové koše“ v odkazu na Molotovovo propagandistické vysílání. Když byla ruční lahvová zápalná bomba vyvinuta k útoku a ničení sovětských tanků, Finové ji nazývali „Molotovův koktejl“ jako „nápoj k jeho potravinovým balíčkům“. Jméno bylo později převzato za velké vlastenecké války vojáky Sovětského svazu. Důvody byly smíšené, podle některých to byla úcta k jednomu z čelných představitelů SSSR, podle dalších negativní náhled na něj a názor, že Molotov byl zodpovědný za nepřipravenost SSSR v době německého útoku, takže po něm byla pojmenována jediná improvizovaná zbraň, která sovětské pěchotě zbyla.

Právní konsekvence

Podle zákonů České republiky jakož i mnoha dalších zemí je výroba a držení Molotovových koktejlů a podobných zařízení běžnými občany klasifikována jakožto nedovolené ozbrojování. Mimo to může též naplnit skutkovou podstatu obecného ohrožení apod.

Galerie

Odkazy

Reference

    Související články

    Externí odkazy

    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.