Obecné ohrožení
Obecné ohrožení podle § 272–273 trestního zákoníku je trestný čin, jehož se dopustí pachatel, který úmyslně (§ 272) nebo z nedbalosti (§ 273) vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že způsobí požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání (obecné nebezpečí), případně obecné nebezpečí zvýší anebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění.
Trest je podle okolností a závažnosti stanoven od jednoho roku odnětí svobody po výjimečný trest.
Skutková podstata tohoto trestného činu je popsána s využitím analogie, jež je jinak v trestním právu vyloučena, což vytváří pochybnost, zda by demonstrativní výčet neměl být chápán spíše jako taxativní; vzhledem k tomu, že základní znak trestného činu, tzn. podstata obecného ohrožení, je popsán dostatečně určitě, tato otázka se jeví jako méně podstatná.
Jsou-li naplněny další znaky, může přicházet v úvahu namísto trestného činu obecného ohrožení některá ze speciálních skutkových podstat, např. ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla (§ 291) nebo teroristický útok (§ 311). V některých právních řádech je obsažena i speciální skutková podstata žhářství, jež je v platném právu jednou z forem obecného ohrožení.
Literatura
- ŠÁMAL, Pavel, a kol. Trestní zákoník. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN 978-80-7400-428-5. S. 2768–2787.