Česko-slovenské jazyky
Jako česko-slovenské jazyky lze označit podskupinu západoslovanských jazyků, kterými se mluví především na územích současného Česka a Slovenska a jejich historických územích, například Československa. Skupina jazyků je na souvislém prostoru mezi sebou značně příbuzná. Pro nejsilnější zastoupení češtiny a slovenštiny je pojmenována po nich.
První republika uzákonila v roce 1920 československý jazyk jako státní, oficiální jazyk republiky. V českých zemích českoslovenštinu představovala čeština, na Slovensku slovenština s tím, že šlo o dvě formy jednoho jazyka a podání v češtině mohla být vyřízena ve slovenštině a naopak.[1]
Odkazy
Související články
Reference
- Epravo.cz: Zákon 122/1920 Sb. [online]. Národní shromáždění ČSR, 29. 2. 1920 [cit. 2020-03-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Language Family Trees: Indo-European, Slavic, West, Czech-Slovak, ethnologue.com, Portál Ethnologue
Portály: Jazyk
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.