Veleslavín (zámek)

Objekt čp. 1 byl po staletí středem a součástí vsi s pozemky Břevnovského kláštera, v jehož zakládací listině z 993 byl poprvé zmíněn. Roku 1420 po husitském útoku Pražané ves ovládli a v majetku různých měšťanů zůstala do 16. století, kdy připadla pražskému purkrabství. Jednu z usedlostí v 16. století vlastnil Štěpán Adam z Veleslavína, otec nakladatele Daniela Adama z Veleslavína, kteří si podle této vsi zvolili přídomek.

Barokní zámek byl vybudován 1. polovině 18. století, pravděpodobně mezi roky 1730–1750. Dala jej postavit tehdejší majitelka Veleslavína, E. M. šlechtična Oestérenová. Autorem plánů byl patrně Kilián Ignác Dientzenhofer. Za pruského obléhání Prahy v objektu údajně bydlel pruský král Fridrich II.

Na konci 19. století byly zbourány hospodářské budovy, na začátku 20. století (1912) byl zámek rozšířen o krátká novobarokní křídla. V roce 1910 získali zámeček bratranci MUDr. Leo Kosák (1874–1944) a MUDr. Oskar Fischer (1876–1942), kteří zde zřídili soukromé sanatorium pro choroby nervové a plicní. Léčila se v něm mj. Charlotta Garrigue-Masaryková. Dne 21. 3. 1939 přepsal MUDr. Oskar Fischer svoji polovinu zámku na manželku, která nebyla židovka. I přesto nacisté celý objekt vyvlastnili pro Auswanderungsfond für Böhmen und Mähren. Oba majitelé byli v létě 1941 zatčeni gestapem a přinuceni uzavřít nevýhodnou kupní smlouvu, po své deportaci do ghetta Terezín Fischer zemřel v únoru 1942, Kosák zahynul v říjnu roku 1944 v Osvětimi.[2]

V roce 1946 požádal Viktor Kosák neúspěšně o navrácení majetku. Ten byl nakonec v roce 1951 převeden na Československý stát. V areálu sídlila státní pneumologická klinika, která byla po roce 1989 přemístěna do FN Motol. Od konce 90. let zámek sloužil nadále zdravotním účelům, kdy v něm sídlila soukromá klinika Canadian Medical Care, která poskytovala široké služby v oblasti zdravotnictví, od praktických lékařů až po specialisty.

Zámecký areál je v majetku ÚZSVM (pozemky včetně staveb a ohradní zámecké zdi jsou součástí nemovité kulturní památky číslo rejstříku 40548 /1 - 1527), který ho nabízí do pronájmu (listopad 2019): budovu zámku pouze k zdravotnickým účelům, objekt bývalé stodoly (skladiště) a objekty dostavěné vrátnice s kuchyní lze pronajmout též pro administrativní nebo skladové účely.[3]

Budova zámku (čp. 1 na stavební parcele č. 138) o dvou nadzemních podlažích s podkrovím a půdou je z valné části podsklepená. V suterénu se nachází výměník a sklady, v přízemí kancelářské prostory, sociální zařízení, recepce a bývalé ordinace lékařů. V prvním patře slouží zámecké prostory lékařským kancelářím (místnosti bývalé posluchárny a ordinace lékařů). V podkroví vznikla kancelář, šatna a sklady. Ordinace mají odmontované sanitární zařízení. V objektu zámku se také nachází vybavení uměleckého charakteru (dvoje kachlová kamna, dva lustry s ověsky, stavební detaily, dřevěné obložení). Zámek je dálkově vytápěn.[3]

Stodola (stavební parcela č. 140) s nadzemním podlažím a podkrovím sloužila jako skladiště (též pro administrativu). V budově byl zbudován výtah a topení na plynový kotel. Jednopodlažní stavba vrátnice (stavební parcela č. 140) s přistavěným podkrovím obsahuje prostory samotné vrátnice s rozvaděčem. V podkroví se nacházely kanceláře a sklady, vytápěné dálkovým topením. Jednopodlažní nepodsklepená stavba kuchyně (stavební parcela č. 139) byla zbudována jako vývařovna pro kliniku. V roce 2004 bylo její zařízení demontováno a objekt sloužil do listopadu 2018 jako kanceláře. Objekt je vytápěn dálkovým topením. Celý zámecký areál je obehnán zdí, která se nachází ve špatném stavu (na několika místech ve velmi špatném stavu) a po částečném zhroucení byl průlom provizorně zajištěn.[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Veleslavín na Wikimedia Commons
• Zámek Veleslavín na Hrady.cz